Vladimír Hučín - Chci právo i pro Vás!

Přišla mi pozvánka na slavnostní oslavu 35. výročí sametové revoluce, kde se u jednoho stolu mají sejít lidé z disentu, s nimiž Post Bellum vedli rozhovory pro projekt Tváře vzdoru. Pozvánka byla jistě dobře míněna, ale musel jsem ji odmítnout. Nedovedu si totiž představit, že bych se na této recepci měl setkat s těmi, kteří se v r. 2001 aktivně podíleli na přípravách mého zatčení, následného vazebního uvěznění a vyšetřování, které trvalo téměř rok, a po němž následoval táhlý soudní proces.

V daném případě se jedná např. o osoby jako je František Stárek, Jan Princ, Květoslava Princová, František Bublan, Tomáš Hradílek a další. Tito jmenovaní se svými svědeckými výpověďmi a dalšími aktivitami dobře věděli, že jako zpravodajský důstojník BIS jsem varoval před komunistickými strukturami, které, především za vlády Václava Klause a Miloše Zemana, pronikaly do státní správy a umožňovaly v rámci svých možností podvratné aktivity ruských tajných služeb na území ČR.

Já, jako člen Konfederace politických vězňů, jsem především po nástupu ČSSD k moci kritizoval nečinnost tehdejší BIS k aktivitám extrémní levice, která své aktivity prováděla (a nadále provádí!) ve prospěch ruských tajných služeb. Stal jsem se díky tomuto svému zaměření pro BIS nepohodlným důstojníkem.

Jmenovaní disidenti, z nichž někteří byli dokonce za vlády Miloše Zemana a jeho proruské skvadry vyznamenáni, byli ke své podlé činnosti motivováni především tím, že se chtěli za každou cenu udržet ve svých pozicích v BIS.

Po nástupu Miloše Zemana do funkce premiéra bylo v prostředí BIS zřejmé, že mnou rozpracovávaná problematika extrémismu s napojením na ruské tajné služby je pro tuto politickou garnituru vysoce nežádoucí. Z tohoto důvodu jsem byl na základě vykonstruovaných důkazů v r. 2001 zatčen a obviněn ze sedmi trestných činů a to včetně několika bombových útoků, které doposud nebyly objasněny(!).

Totiž z těch bombových útoků jsem obžalován nebyl, ale obvinění bylo po celou dobu rozpracováváno. K tomu je možno doložit celou řadu výslechových protokolů např. z výslechů Vlastimila Švédy (kr. jméno Slávek - akce Skříňka), který dokonce vypověděl, že vyrobil nálož a tu mi předal. Dle jeho svědectví tato nálož vybuchla před muzeem v Přerově. K dalším výbuchům se také vyjadřuje v tom smyslu, že to je moje práce. Za tuto službu mu bylo slíbeno, že nebude trestán za ublížení na zdraví své manželky a vyvázne jen s pokutou, což se také stalo. Je toho víc a jsou to děsivé skutečnosti. Ty bombové útoky byly hlavním důvodem celého toho komplotu. K výbuchům byl pod pohrůžkami získán i jeden z mých informátorů Jiří Metelka (kr. jméno Josef Dvořák). Ten popisuje akci, kdy bylo výbušninou V 30 zaútočeno na prodejnu novin, kde prodávali Nové Bruntálsko, které popisovalo jaký jsem terorista - zločinec. Na počátku veškerého vyšetřování se vše točilo kolem bombových útoků. Když jim to přestalo vycházet, tak zvolili taktiku co nejvíce jiných trestných činů.

Soudní proces byl po dobu dvou let utajovaný. V závěru jsme byli já i můj spoluobviněný po letech zproštěni veškerých obvinění a "odškodněn" - ale pachatelé tohoto komplotu ani jejich pomahači nikdy nebyli potrestáni. Ani nikdo z nich dodnes nepovažoval za vhodné se mi alespoň omluvit.

Další můj problém je i to, že jsem se nesmířil s tím, že při posledních volbách prezidenta bylo nakonec možno vybírat pouze mezi komunistickým konfidentem StB Andrejem Babišem a komunistickým rozvědčíkem Petrem Pavlem, který se svojí manželkou - komunistickou politrukyní - je dnes na Hradě.

K tomuto jen pro doplnění uvádím, že někdejší ředitel Vojenského zpravodajství gen. Radovan Procházka, který opakovaně na moji osobu podával trestní oznámení s tím, aby moje postavení po propuštění z vyšetřovací vazby co nejvíce zhoršil, měl svého času jako asistenta právě generála Petra Pavla. (Kdo byl komu asistentem je ovšem otázkou.)

Jsem přesvědčen, že bych se při slavnostní recepci dostal do rozepří i s těmi, kteří podpořili komunistického rozvědčíka Petra Pavla do pozice prezidenta ČR.

Velmi si vážím pana Adama Drdy, který se rozhodl spolu s dalšími zaznamenat mé postoje v rámci odbojové činnosti, kterou jsem po řadu let prováděl, a to i za použití zbraní a výbušnin.

Vladimír Hučín - válečný veterán 3.odboje, předseda Konfederace politických vězňů Přerov