Vladimír Hučín - Chci právo i pro Vás!

Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) je už zase v křeči. Připomíná klubko zmijí. Zvenčí je ten spor nesrozumitelný. Přechodný ředitel ÚSTR Zdeněk Hazdra (stár 27 let) včera odvolal ředitele Archivu bezpečnostních složek (ABS) Ladislava Bukovszkého. Masakr v ústavu pokračuje, to vidíme, ale oč jde?

O rychlý, plynulý, "tekutý", nebrzděný přístup k informacím o komunistické minulosti.

Existují dvě odlišné koncepce. První je (byla) koncepcí Jána Langoše, který na Slovensku založil Ústav pamäti národa (ÚPN). Jeho základní představa: proti návratu totality nasadit TOTÁLNÍ ZPŘÍSTUPNĚNÍ INFORMACÍ O MINULÉM REŽIMU. To souviselo se spojením archivů do jednoho centra a s digitalizací materiálů - ta umožňuje VĚDĚT RYCHLE. A zároveň, což je velmi důležité, odebírá moc archivářům, kteří tak rádi sedí na materiálech a "vlastní" je.

Z toho už vyplývá druhá koncepce. Můžeme ji nazvat koncepcí lidí, kteří vystrnadili z čela ÚSTR Pavla Žáčka. Je to koncepce ARCHIVÁŘSKÁ, AKADEMICKÁ, brzdící. Stojí na starém rozdělení moci: materiály o minulosti má v rukou archivář, on rozhoduje. Digitalizace se s tímto ZAMRZLÝM principem zcela kříží. Jde o to tok informací neurychlovat, neusnadňovat, nýbrž BRZDIT, komplikovat a tím udržet moc (tedy v moderní době přistup k informacím) v rukou archivářů a historických badatelů.

Jiří Pernes, který vystřídal Pavla Žáčka, byl zastáncem archivářského, akademického brzdění. Důkaz? Žáček měl jasno: maximum materiálů o StB a dalších složkách zpřístupnit. Denně se za něj digitalizovalo 45 - 50 tisíc stránek! Za Žáčka bylo takto do digitální podoby převedeno (snadno zpřístupněno) 13 - 14 milionů stránek archivů! Není divu, že archiváři ABS remcali, že je to strašně moc práce. Pro archiváře je běžné tempo dejme tomu 1000 stránek za pět let. Žáček a Bukovszký chtěli spojit archivy do jednoho místa, pracoviště z Kobylis, Kanic, Struhy a Braníka soustředit do Modřan. Připravili materiál o sjednocení archivů do vlády, aby se přístup k informacím opět urychlil a usnadnil. Jiří Pernes letos v dubnu materiál z vlády stáhl zpět - dupl na brzdu. A jeho nástupce, Zdeněk Hazdra, brzdí dál, co to jde. (A u nás se brzdí snadno.)

Zpět k odvolání Ladislava Bukovszkého. Je to zkušený odborník. Pro Jána Langoše na Slovensku vybudoval na zelené louce, z ničeho, archiv ÚPN. Měl jiné podmínky než v Praze, kam později přešel. Za Langoše si sám vybral nové, nadšené lidi. Kdežto v Praze valnou většinu zaměstnanců musel převzít. Ze zhruba 120 lidí měl jen 20 nových. Zbytek přišel (byl delimitován) především z ministerstva vnitra. Těžko tedy lidé nadšení.

Co se v Praze, v ÚSTR, Langošově projektu velice podobá? Oddělení digitalizace. Tam přešli někteří mladí lidé ze Slovenska, poté co byl tamní ÚPN po Langošově smrti potřen. Tam najdete étos, nadšení, touhu minulost maximálně zpřístupnit veřejnosti.

O to tedy jde. Střet mezi Langošem a Pernesem. Střet o to, jestli bude moct každý, rychle a snadno získat informace o represivních složkách minulého režimu. Scénář BRZDĚNÍ vypadá takto: vyhodit Žáčka (splněno), vyhodit Bukovského (splněno), zastavit digitalizaci (na tom se pracuje).

Martin Fendrych, Týden 22.06.2010