Vladimír Hučín - Chci právo i pro Vás!

My, kteří jsme prošli komunistickou kalvárii, jsme měli štěstí, že nás komunisté neumlátili a jak se k nám chovali, je snad už každému známo. Ovšem nelze přehlížet, jak se k nám, politickým vězňům, dnes chovají naše demokratické vlády.

Krátce po převratu v roce 1989 byla založena organizace sdružující všechny politické vězně pod názvem Konfederace politických vězňů (KPV). Náplní této organizace bylo hájit zájmy všech politických vězňů. Nedlouho po založení bylo zjištěno, že hlavní podíl na utvoření této organizace měli spolupracovníci bývalé Státní bezpečnosti (STB). S touto skutečností někteří členové nesouhlasili a v roce 1994 v Konfederaci zrušili členství. V říjnu téhož roku založili samostatnou organizaci pod názvem Sdružení bývalých politických vězňů (SBPV).

Od té doby se vystřídalo několik vlád i prezidentů. Nevím, co způsobilo, nebo čím jsme se provinili, že nás politické vězně v SBPV politici přehlížejí a chovají se k nám jako k bastardům. Zřejmě proto, že nikdo z nás nespolupracoval s StB, ani nebyl členem KSČ, nemá darované tituly ani vojenské hodnosti. Patrně to bude jeden z důvodů, proč nás politické strany nezvou do svých klubů, parlamentu, senátu, vlády nebo na hrad, i když jsme o slyšení několikrát žádali.

Naší snahou bylo seznámit představitelé politických stran i státních orgánů, kdo jsou členové Sdružení bývalých politických vězňů a jaká je náplň činnosti této organizace.

Je zajímavé, jak se k nám představitelé politických stran zachovali. Např. tehdejší předseda ODS pan ing. Topolánek nám odpověděl, "…co já mám s vámi projednávat". Bývalý předseda KDU - ČSL pan ing. Kalousek nás překvapil a slušně nás vyhodil s poznámkou "já mám rád paní Kavalírovou" (předsedkyně KPV). Pan předseda ČSSD ing. Paroubek nám sice věnoval hodinu svého času a to bylo vše. Jediným, kdo s námi jednal, byl bývalý předseda vlády pan ing. Zeman. Co slíbil, splnil. Nebýt jeho pomoci, nikdy by nevznikl skanzen komunistického koncentračního tábora Vojna na Příbramsku. Jak vyplývá ze situace, pro jiné jsme nevítaní a asi obtěžujeme.

Nelze také ponechat povšimnutí, že od vzniku naší organizace v roce 1994, od kdy jsme podávali návrhy na vyznamenání některých našich členů, kteří prožili v komunistických věznicích několik roků života, také pro ženu, která byla odsouzena na 20 roků vězení, za celé roky nebyl nikdo ze členů SBPV vyznamenán, i když jsme pravidelně každým rokem návrhy podávali. Na dotaz proč naše návrhy nebyly podpořeny, odpovědní poslanci nám oznámili, že žádná politická strana nás nepodpořila.

Zajímavé je, když podá návrh na vyznamenání KPV, vše projde. Např. byla vyznamenána spolupracovnice-agent StB, nebo voják, který nikdy v zahraničí vojákem nebyl, dostal dokonce ” Řád bílého lva” - prostě stačí, když na vyznamenání podá KPV. Patrně jen v KPV jsou uznáváni političtí vězni.

Nás, politické vězně organizované ve Sdružení, politici, kteří si říkají demokraté, poslanci, senátoři, ministři ale i pan prezident, nás tímto jednáním urážejí a ponižují!

Nedostali jsme sice žádné tituly, ale jako političtí vězni se chováme slušně a zachováváme si svoji hrdost. To je naše deviza.

Stanislav Stránský, předseda a Ladislav Bergmann, tajemník
Sdružení bývalých politických vězňů 25.11.2010
Článek odeslán k publikování do MF Dnes.
(Nebyl publikován.)

Připomeňme si: KPV byla zamořena StBáky

Jak jdou léta, začínají se dostávat na povrch přímé důkazy o tom, co jsme si mnozí mysleli již dávno. Aktuálně dávají tak za pravdu bývalému šéfovi pražské pobočky Stanislavu Stránskému [Sdružení bývalých politických vězňů (SBPV ČR)], který to tvrdil už před lety, ale soud mu za to dal stotisícovou pokutu. Teď získal dopis ministerstva vnitra, který jasně ukazuje, kde byla pravda.

Ministerstvo vnitra v dokumentu jmenuje několik lidí, kteří byli agenty Státní bezpečnosti. Bruno Fagoš, Miroslav Hesoun, Matylda Hojerová – Čiháková a František Melichar byli vedeni ve svazku A jako agenti, Jitka Pufflerová spadala do kategorie I, tedy informátor. Svůj svazek na ministerstvu má i Čeněk Sovák a Ladislav Tonar. Co těchto několik bývalých politických vězňů a přitom spolupracovníků StB pojilo, je 30. listopad 1989. Tehdy se sešli společně s další asi dvacítkou muklů v salonku hospody U Kotvy ve Spálené ulici a založili Konfederaci politických vězňů ČR (KPV ČR).

Organizace, která měla být už ze své podstaty čistě protikomunistická, tak byla od samého počátku infiltrována tajnými agenty. Další pracovníci StB pak byli ve výboru Konfederace, například Karel Kalenda či Pavel Muraška. I jejich jména zmiňuje dopis, který Stránský drží v ruce. "Hýbali celým KPV, docílili všeho, protože se znali s celým vládním aparátem," říká Stránský. Matyldu (Hildu) Hojerovou přitom prezident Klaus předloni vyznamenal řádem T. G. Masaryka. Letos pak po ní byla v Praze XIII. pojmenována jedna z ulic.

Kdo je Stanislav Stránský

86 let, nestraník, předseda Sdružení bývalých politických vězňů ČR (SBPV ČR). Voják, po únoru 1948 politický vězeň – odsouzen na 14 let, ve věznicích a táborech strávil 11 let, propuštěn byl v roce 1960. V roce 1968 spoluzakládal klub K-231 a Konfederaci politických vězňů ČR (KPV ČR). Po roce 1989 založil Sdružení bývalých politických vězňů ČR (SBPV ČR), od roku 1994 je jeho předsedou. V roce 2000 jej prezident vyznamenal Medailí Za zásluhy.

Zdroj: iDnes.

Posted in Commentary, Commies, CZE, History, Politics, Society, StB by GeeZeR on 28.3.2008