Veřejná licoměrnost

Konečně se snad senátní návrh na zákaz komunistické strany dočká svého projednání. Tuto skvělou zprávu kalí jenom fakt, že za vládu připravuje podklady pro správní soud ministr vnitra Radek John z Věcí veřejných. Nebylo by na tom nic překvapivého, protože evidence politických stran spadá do gesce právě ministerstva vnitra.

Smutné na tom je, že návrh Senátu leží ve vládě již více než rok a aktivitu vyvolalo až vystoupení komunistických poslanců Miroslava Grebeníčka a Marty Semelové. Té Semelové, která je členkou základní komunistické organizace v Praze 12, jež spolupracuje v koalici právě s Věcmi veřejnými.

Obracím se na Radka Johna

Před zahájením správního řízení by si tato strana měla nejdříve zamést před vlastním prahem tak, jak to udělala Občanská demokratická strana, když zrušila licence svým místním sdružením, která na lokální úrovni spolupracovala s KSČM. Před časem jsem se obrátil otevřeným dopisem na předsedkyni Věcí veřejných v Praze 12 Janu Knoblochovou, která ani neuznala za vhodné nějakým způsobem odpovědět. Obracím se tedy veřejně na předsedu Věcí veřejných Radka Johna, abych jej informoval o způsobu spolupráce zastupitelů za VV na komunální úrovni v jedné z velkých městských částí Prahy.

Ve volbách zvítězila TOP 09 následovaná ODS. Po vzoru vládní koalice podepsaly koaliční dohodu stejné tři politické subjekty. To však pro VV nic neznamenalo a tato strana podepsala koaliční smlouvu další, a to se sociálními demokraty, uskupením stran Změna pro Prahu 12 (KDU-ČSL, Strana zelených, Konzervativní strana, Suverenita – blok Jany Bobošíkové, Česká pirátská strana a KAN). Protože tato koalice vládne pouze patnácti hlasy, a k většině jich potřebuje osmnáct, na pomoc si přibrala právě komunistické zastupitele, se kterými nepokrytě spolupracuje.

Vyzývám jako jeden z předkladatelů senátního podání vládě vedení Věcí veřejných, aby před zahájením správního jednání o zrušení komunistické strany VV přestaly spolupracovat s komunisty i na úrovni komunální, jinak tím celá akce ztratí na důvěryhodnosti.

Tomáš Grulich, Lidové noviny 11.4. 2011



"Humanitární odkaz postupu k nárůstu lidské důstojnosti"

Nacisté Židy v žádných plynových komorách nevyvražďovali. Možná byly nějaké přehmaty, ale taková byla doba. Složitá. A některé plány neměli špatné... Popírání nacisty plánované a řízené rasové genocidy se říká osvětimská lež. Poví-li někdo, že komunisté se dopustili přehmatů, ale v jádru to mysleli dobře, vždyť doba byla složitá!, je taky lhář a popírá komunisty plánovanou genocidu třídní.

Tento pán popírá genocidu. Ba hůř. On z definice zlou věc vydává za tu nejlepší možnou.

    Haló noviny, 9.10.2007:

    • Tento rozhovor natáčíme v Moskvě, kde jste se, soudruhu Filipe, spolu s dalšími představiteli komunistických, dělnických a socialistických stran účastnil oslav 90. výročí VŘSR, které organizovala Komunistická strana Ruské federace. Co pro vás 7. listopad v Moskvě a setkání znamenají?

    Nejlépe je možná hodnotit 90. výročí VŘSR tak, že nešlo o nějakou oficiální oslavu, ale o opravdový zájem lidí připomenout toto výročí bez nostalgie, vzteku, bez nějaké povinnosti něco slavit. Lidé v Rusku, i ti kteří přijeli z více než 70 států světa, setkání vnímají tak, že nepřipomenout tak významné výročí by znamenalo pohrdání historií.

    Sedmý listopad v Moskvě je známá báseň z bývalých učebnic. Ale pokud mám říci svůj prožitek ze 7. listopadu 2007 v Moskvě... Bylo dobré, že představitelé 83 stran ze 75 ze mí, od USA po Austrálii, přijeli vzpomenout nejen 90. výročí deseti dní, které otřásly světem, jak napsal kdysi John Reed, ale zejména odka zu VŘSR. Ten současná KS Ruské federace využívá v probíhající volební kampani do Dumy. Program, který jsme v Moskvě měli, byl veden jako předvolební. Teoretické debaty byly přesunuty na několikadenní konferenci do Minsku, ta se uskutečnila minulý týden. Velké množství lidí, nejen zahraniční delagace moskevského setkání, si přišlo připomenout výročí VŘSR, ať už k Mauzoleu VI. Lenina, nebo k hrobce Neznámého vojína. Hodně lidí přišlo i na mítinky.

    Byli to občané Ruské federace, kteří výročí spojují zejména s kvalitativní změnou života v Rusku. Ze zaostalého feudálního státu se během krátké doby, za pouhých 20 let, stal ekonomicky silný stát, který ve Velké vlastenecké válce dokázal porazit fašismus. A to bylo snad nejčastější, co jsme během našeho pobytu v Moskvě od lidí slyšeli.

    Druhý argument, který jsme zaznamenali v hodnotících postojích lidí, bych označil jako hrdost občanů na schopnost Sovětského svazu vypustit jako první umělou družici Země a mít prvního kosmonauta. Mimochodem na Jurije Gagarina zavzpomínala při slavnostním večeru i kosmonautka Světlana Savická, která je kandidátkou KS Ruské federace do Ruské dumy. Třetí hlavní téma rozhovorů těch, kteří si připomínali 90. výročí VŘSR, se týkalo velkých změn, které se promítly do celého světa, nejen zemí, které se rozhodly pro první pokus o socialismus, o sociálně spravedlivou společnost. Mělo to velký vliv i na nejrozvinutější státy světa, na vytváření solidní sociální politiky například v Německu či Švédsku. V Moskvě to připo mněli právě ti, kteří z těchto států pocházejí. A připojili se k nim zástupci z Francie, Itálie, Dánska, Norska... Ale připomínali ho i předsedové komunistických či dělnických stran Středního východu, který je momentálně obdobným »pokusným územím«, pokud jde o budování nových sfér vlivu.

    • Co vám osobně dalo moskevské setkání?

    Nejvíc mi asi přinesl fakt, že na jednom místě jsem mohl mluvit s tolika představiteli komunistických a radikálně levicových stran. Naše příprava na sjezd Strany evropské levice, ale i příprava dokumentů, které budou přijímány na VII. sjezdu KSČM, bude mít i mezinárodní rozměr. Ten nutně musí mít komunistická strana jakéhokoliv státu tedy i KSČM.

    • Jak se k VŘSR staví čeští komunisté?

    Komunistická strana Čech a Moravy zve řejnila usnesení Výkonného výboru ÚV KSČM, kterým vítá odkaz Velkého října. Myslím, že je to stanovisko vyvážené a historicky a politicky objektivní. Že nic nepřikrašluje, ale ani nic nedehonestuje. Podstatou tohoto přístupu je, že historii už nezměníme. Ta se odehrála. A máme-li z ní čerpat, a chceme-li být věrni odkazu Říjnové revoluce, tak si z historie musíme vzít právě to pozitivní. To znamená široké zapojení občanů do správy státu, humanitární odkaz postupu k nárůstu lidské důstojnosti, skutečné rovnosti mezi lidmi a trvalý rozvoj, který znamená nejen rozvoj individuality, ale i rozvoj společnosti jako celku. Včetně jeho ekonomických, ekologických a společenských souvislostí.

    • Jak vnímáte postavení KS Ruské fede race a jejího předsedy v ruské společnos ti, jaký to na vás udělalo dojem během va šeho krátkého pobytu?

    Zajímavé byly nejen rozhovory s Gennadijem Zjuganovem a představiteli mnoha ko munistických a dělnických stran. Všiml jsem si totiž, že v Rusku vyšly tři speciální životo pisy jako literární díla. První je o Jevgeniji Primakovovi, bývalém ruském premiérovi, druhá o prezidentu Vladimiru Putinovi, a tře tí o předsedovi KSRF Gennadiji Zjuganovo-vi. Je to zajímavé proto, že ruská společnost je mnohem více rozvrstvená než společnost česká. Navíc jsou tu mnohem větší rozdíly v životní úrovni, v kvalitě života, větší rozdí ly mezi chudými a bohatými, než je to v ČR. A fakt, že vyšel literárně zpracovaný životo pis G. Zjuganova ukazuje, že komunistická strana bude parlamentní stranou a nepochyb ně bude hrát dál významnou roli. I když, jak jsem vnímal politickou situaci v Rusku, Putinova politická strana volby vyhraje.

    • Pocítil jste v Moskvě rozdíl v chování veřejnosti k KSRF ve srovnání s tím, jak to známe doma ke KSČM?

    Ten je obrovský! I když je ruská společnost výrazně politicky rozdělená, přístup občanů ke komunistické straně a jejím představitelům je veskrze pozitivní. Nesetkal jsem se na ulici s jediným útokem na komunistickou stranu a její funkcionáře. Naopak ve veřejnosti je komunistická strana nejen uznávaným politickým subjektem, ale také silou, která je tak trochu jistotou, »zadními vrátky« pro občany. Kdyby je všichni ostatní, kteří přišli k moci postupně od roku 1991 zklamali...

    • Vyvrcholením oslav byl průvod a mítink 7. listopadu vpodvečer. Promluvili na něm i tři zástupci evropských komunistických stran Itálie, Řecka a České republiky, tedy i vy...

    Mluvil jsem o tom, že si uvědomujeme obrovský mezinárodní politický význam VŘSR, která vedla nejen k ukončení první světové války, ale i k přebudování zaostalého carského Ruska v ekonomicky a vojensky silný stát. A že každý máme vlastní politické priority dneška. Pro KSČM je to boj proti umístění zahraničních vojenských jednotek a amerického radaru na území ČR.

vpravo 9. listopadu 2007

0