Vladimír Hučín - Chci právo i pro Vás!

Podle disidenta, antikomunisty a bývalého kapitána BIS Vladimíra Hučína, který se specializuje na levicový extremismus, je nutné rozpustit KSČM. A to ne kvůli předlistopadové době, ale kvůli činnosti po listopadu 1989. Hučín říká, že má důkazy potvrzující trestnou činnost KSČM proti bezpečnosti státu a chtěl by i svědčit.

Hučín míní, že současná komunistická strana je hrozbou pro bezpečnost a demokratické zřízení. "Vycházím z jejich trestné činnosti po listopadu 1989, nikoli z toho, co napáchali před 17. listopadem. To oni říkají, že už se změnili a že jsou demokratickou stranou. Z důkazů, které byly nashromážděny v působnosti tajných služeb - i já jsem na to vedl několik spisů, byly po nástupu ČSSD do vlády zastaveny - to vyplývá. Pokud se tohle použije při správním soudu na jejich rozpuštění, tak si myslím, že by to mohlo mít určitou váhu," řekl Parlamentním Listům Hučín. Podle něho byla KSČM zapletena v teroristických bombových útocích a napojena na ruské tajné služby.

Zproštění mlčenlivosti?

Hučín ale není zproštěn mlčenlivosti a do té doby by u tohoto řízení nemohl svědčit. "Bojím se jedné věci, když mi ten soud položí jednu a zásadní otázku: 'Pane Hučíne, zprostil vás ředitel BIS mlčenlivosti?' A já řeknu: 'Nemám takové zproštění'. Protože Lang mě nezprostí. Ale by dobré, kdyby ten soud si vynutil ty příslušné svazky, které mají jisté krycí názvy a nahlédl do nich. Tam je dokumentace, popis situací. Kdyby ještě předvolal mého tehdejšího olomouckého nadřízeného, také by to celé věci prospělo," uvedl Hučín.

Redakce poslala dotaz Bezpečnostní informační službě směrovaný jejímu řediteli Jiřímu Langovi, zda sprostí Hučína mlčenlivosti. Ze strany BIS ale nebyla žádná reakce.

Speciální tým na ministerstvu vnitra dokončuje analýzu, která vládě doporučí, zda má či nemá navrhnout rozpuštění, či pozastavení činnosti KSČM. Šéf senátní komise pro vyšetřování ústavnosti KSČM Jaromír Štětina vládě návrh na vypracování žaloby.

Posouzení ústavnosti KSČM

Senátor Jaromír Štětina ve svém vyjádření pro ParlamentníListy.cz zdůraznil, že se nejedná o návrh na zákaz KSČM. "Jde o to, že Senát má podezření, že KSČM porušuje ústavu a chce, aby vláda požádala nezávislý soud, aby toto podezření prověřil. Český právní řád nezná pojem zakázat stranu. Podle zákona o politických stranách lze stranu pouze rozpustit, nebo pozastavit jej činnost," řekl ParlamentnímListům.cz Štětina.

"Vladimír Hučín tvrdí, že BIS má informace o tom, že KSČM se dopouštěla na severní Moravě s tehdejšími bombovými útoky trestné činnosti. Myslím si, že je to tak vážná informace, že soud, v případě, že se bude zabývat osudem KSČM, měl vyžadovat, aby živé svazky, o kterých Vladimír Hučín mluví, se staly součástí spisu a byly součástí oné správní žaloby," řekl k Hučínovi senátor.

Vláda by měla Hučínovy materiály využít, míní senátor

Štětina uvedl, že pokud se vláda rozhodne podat správní žalobu na KSČM, tak má právo vědět, co má BIS ve svých svazcích a BIS je nástrojem vlády. "Kdyby došlo k soudu, tak si myslím, že by vláda měla být první, kdo bude požadovat, aby se ty materiály BIS staly součástí soudního spisu," sdělil redakci Štětina. TOP 09 přijala usnesení, ve kterém zavazuje své ministry, aby ve vládě podpořili návrh na správní žalobu.

Tým ministerstva vnitra, který má vládě předložit doporučení, zda podat žalobu, podle Štětiny informace o spisech, o kterých hovoří Hučín, má.

Informace BIS je patrně možné využít

Odborník na extremismus a právník Miroslav Mareš pro ParlamentníListy.cz uvedl, že spisy, o kterých mluví Hučín, by bylo dobré použít. "Lze si představit, že by pracovníci zpravodajské služby mohli vystupovat jako svědci podobně jako tomu bylo v případě procesu s Dělnickou stranou," řekl Mareš.

Podle Mareše je problém, že zákon o politických stranách neupravuje, co může být předloženo jako důkaz pro zrušení politické strany. "Nejvyšší správní soud v prvním rozhodnutí o Dělnické straně naznačil, že informace bezpečnostních služeb nějakým způsobem být využity můžou, i když to není jednoznačně upraveno zákonem," míní Mareš.

Podle Mareše by bylo dobré zmíněné materiály zpřístupnit, ale podle něho je poněkud problém, že to je deset let staré. "Nejvyšší správní soud totiž řekl, že by od té strany muselo hrozit bezprostřední nebezpečí. Otázka je také, zda o tom vědělo vedení strany. Nevím, co pan Hučín přesně má," říká Mareš. Politolog míní, že je také problém, že výbuchy na Přerovsku nebyly vyšetřeny a že k tomu neexistuje rozsudek, který by někoho konkrétního odsoudil. To by mohlo v procesu pomoci.

Bombové útoky a napojení na ruské služby

Ve spisech je podle Hučína dokumentována příprava organizování několika výbuchů z okresního výboru KSČM konkrétními lidmi, kteří byli napojeni na bývalé důstojníky StB a vojenské kontrarozvědky členy Lidový milicích. Výbušniny použité v Přerově byly ze skladu Lidových milicí.

Hučín dle svých slov také odkryl napojení KSČM na ruské tajné služby a na ruského generálního konzula v Brně, kde působil František Bublan, který nechtěl tyto informace podle Hučína vůbec registrovat. "Věděl, že to by se mu to nehodilo," řekl Hučín.

Podle Hučína se dá situace s jeho mlčenlivostí vyřešit také tím, že by vykázal ze soudní síně veřejnost a ty lidi, kteří nemají bezpečnostní prověrku a soudci jsou vázáni mlčenlivostí i bez prověrky. "Mohl bych být vyslyšen i bez zproštění mlčenlivosti, ale soud by musel nejdřív chtít. Jinak bych se dopouštěl ohrožování utajované skutečnosti," dodal Hučíce zde: Parlamentní listy 9.5.2011 (obsahuje rozsáhlou diskusi)

Sídlo KSČM při nedávné akci Mladých konzervativců Krev nesmyješ.

Po revoluci byli doslova podělaní strachy. I ten nejposlednější komunista z JZD byl zalezlý a držel ústa. Udavači se třásli, že si to s nimi okolí vyřídí. Rudí hlavouni počítali s vězením, ubozí přisluhovači režimu se báli o zaměstnání. Dopadlo to však pohádkově. Dobro zvítězilo a zlu bylo řečeno: "Ty ty ty, koukej se polepšit.", zkrátka, jak to už v pohádkách bývá.

Nyní vidíme, že to bylo naivní jak Tisíc a jedna noc. Komunisti dostali čas, ale vůbec se nezměnili! Co hůře, spíše se oklepali a dnes svými drzými výpady hýbají žlučí každému slušnému člověku. Proto rozhodně nepovažuji za hloupé, levné ani populistické důkladně se zamyslet nad tím, jak se demokraticky s těmito zločinci vypořádat, a to jednou pro vždy. Ale má dnes, po dvaceti letech, vůbec smysl se o něco takového pokoušet? A jaké mají slušní lidé šance, že se dožijí zadostiučinění, když demokratické ministerstvo vnitra zaregistrovalo a tím uznalo existenci KSČM?

Ať jsou šance jakékoli, jsem přesvědčen, že si všichni ti z rozmaru režimu popravení, věznění, perzekuovaní a šikanovaní lidé zaslouží, abychom se o rozpuštění KSČM pokusili. Nikdo tu přeci nechce nikoho mučit, věšet ani zavírat, my na rozdíl od nich opravdu ne. Nikdo tu nepožaduje zákaz jakéhokoliv ideologického smýšlení. Doma si klidně před zrcadlem hajlujte, nad fotkou Gottwalda třeba onanujte, máme přeci demokracii. Ale ani v demokratickém zřízení přeci není možné - a kdyby tu spadli Paroubkovi Marťani, tak by se asi hodně divili - že na jedné straně globálně potlačujeme násilí a extremistické strany s ním spojené, a na straně druhé komunisté, jakožto hnutí, které má celosvětově prostřednictvím gulagů, politických čistek, ideologických hladomorů a dalších zbytečných vražd na svědomí 200 milionů lidí, tedy s drtivým náskokem před nacisty a jejich holocaustem to největší zlo, si výskají a dál v české kotlině na svých sjezdech plamenně hovoří o potřebě násilné revoluce a likvidaci buržoazie.

Ano, soudruh Filip by namítl, že u nás těch mrtvých zas tolik nebylo a s povzdechem by dodal, že vlastně tu nebyl ani žádný komunismus. Soudruh Kováčik nás zas v Hydeparku přesvědčil, že tu byli úplně jiní komunisté, a ti dnešní s nimi mají společný jen název. Soudružka učitelka Semelová nad hrobem Gottwaldovým obstojně argumentovala, že dnes lidi nezajímá počet politických vražd, ale to, zda mají na nájem, a že komunismus byl v tomto směru tím neúspěšnějším obdobím. A konečně, třešnička na dortu, soudruh Jakeš by argumentoval bojlery a složitými procesy a komunisté jako takový by nám tu na důkaz své pravdy možná rozdojily i kozla.

Je mi upřímně jedno, jestli tato iniciativa komunisty jen posiluje. Je jasné, že mezi námi bude vždy jisté procento lidí, kteří budou snít svou utopii o vládě proletariátu, neexistenci peněz, uvědomělém lidu a všeobecné rovnosti v bídě. Taktéž nepovažuji za důležité, jestli si ti lidé založí jinou stranu s jiným názvem. Za podstatné pro naši společnost považuji morální vypořádání s těmito zločinci.

Každý ví, že soudruh Filip je právník, protože to nezapomene zmínit v žádném diskusním pořadu - ješita starej. Ujistil nás, že se bude za komunisty bít třeba až ve Štrasburku. Jeho hlavní argumenty zní asi tak, že program i stanovy strany hovoří o její nezpochybnitelné demokratičnosti. V tom má možná pravdu, jinak by ministerstvo vnitra doufám KSČM nezaregistrovalo. Nechť soudy ale zhodnotí, zda činnost této strany a zejména projevy jejích činitelů neporušují ústavu. Materiálu je od Senátu hromada a já jej tu rád předložím.

Mě jako neprávníka upřímně fascinuje jedna věc. Kordony policistů preventivně hlídají koncerty "nácků" a "fašounů" a jakmile někdo z přítomných oroduje (doplnění: spíše adoruje) Hitlera nebo rasovou nesnášenlivost, okamžitě zakročí. Na druhé straně tu máme sjezdy ÚV KSČM, kde je úplně běžné a normální orodovat masové vrahy Lenina a Stalina, podněcovat třídní nenávist a hecovat k násilné revoluci. "WTF"?, řekl by mladý člověk, chtíc vypadat COOL.

Nehledejme zbytečné otázky jako- proč až dnes nebo proč právě teď. Netaktizujme, jaké následky by případné rozpuštění mohlo mít pro sestavování příštích vlád. Zkrátka požádejme soud ať to prověří a případně spláchne KSČM do ilegality.

Ondřej Müller 2.3. 2011

VIDEO: Otevřený dopis KSČM.