Vladimír Hučín - Chci právo i pro Vás!

[Celou zprávu ČTK si přečtěte ZDE]

Ilustrační foto: Teletext ČTK z 24.5.2006 o rehabilitaci V.Hučína za jeho odbojové aktivity proti komunistickému režimu.

---

Anti-communist resistance fighters to get one-off benefit

Full text of the article is HERE 18.May.2011

---

Čtyři body středeční K9

I. Koaliční smlouva bude opatřena písemným dodatkem.

II. Do výsledku vnitrostranických voleb Věcí veřejných nebude K9 projednávat personální otázky.

III. Účastníci třetího odboje dostanou jednorázové ocenění a dorovnají se jim důchody na průměrné částky.

IV. K9 bude pokračovat v jednání o zdravotnické reformě.

taj iDNES.cz 18.5.2011

---

Stát zaplatí bojovníkům s komunismem stovky milionů, odhaduje Benda

Až pět tisíc bojovníků proti komunismu bude mít zřejmě nárok na 100, případně 50 tisíc korun, odhaduje v rozhovoru pro iDNES.cz poslanec ODS Marek Benda. Vládní koalice schválila ocenění příslušníků třetího odboje, ale zároveň zpřísnila posuzování toho, kdo se za něj může považovat.

Koaliční strany se ve středu shodly, že účastníci takzvaného třetího odboje, tedy odporu proti komunistickému režimu, dostanou jednorázově 100 tisíc korun, a pokud mají podprůměrný důchod, bude jim dorovnán na průměrný. Vdovy a vdovci po účastnících odboje obdrží 50 tisíc korun. (podrobně čtěte zde)

Návrh zákona o účastnících protikomunistického odboje a odporu byl často kritizován. Prosadili do něj vaši koaliční partneři nějaké zásadní změny?
Zákon byl proti původnímu návrhu přepracován. Na základě požadavku našich partnerů tak byly například sloučeny dvě původně oddělené kategorie odboje a odporu do jedné, kde se ale zároveň zpřísnila kritéria. Nyní tak musí například žadatel doložit činnost proti režimu, která musí být významná nebo dlouhodobá. Bude také záležet na době, kdy se odehrávala. V některých letech stačil jeden čin a režim vás doslova semlel, jako například v 50. nebo na konci 70. let. Jiné to bylo v 60. a 80 letech.

Kolika lidí se nový zákon dotkne?
I podle slovenských zkušeností odhaduji, že celkový počet žijících účastníků včetně vdov a vdovců bude mezi 3 a 5 tisíci. Žadatelů může být samozřejmě mnohem více.

Jde o poměrně vysokou částku, nenarazili vaši vyjednavači v K9 na odpor strážce státní pokladny ministra Kalouska?
Není to tak strašné, a pokud vím, tak problém nebyl. Pan Kalousek prý prohlásil, že to půjde.

Byly tedy při jednání K9 vlastně nějaké problémy?
Složitá byla debata s TOP 09. Oni se drželi argumentu některých historiků, kterým například vadilo příliš ostré rozčlenění mezi odbojem a odporem. Byla také debata, zda je lepší jednorázové odškodnění, nebo trvale vyplácená částka. Ta by ale příliš zvýhodňovala osoby ze 70. a 80. let proti těm starším

Jak tedy bude celý proces fungovat v praxi?
O nároku bude rozhodovat ministerstvo obrany, které si bude vyžadovat stanoviska dalších úřadů a institucí. Dovedu si představit, že na ministerstvu například vznikne rozkladová komise složená také z historiků, která bude rozhodovat.

V původním návrhu měl rozhodovat Ústav pro studium totalitních režimů. Proč tato varianta padla?
Ze strany TOP 09 je tu nedůvěra k této instituci. Ke konečnému stanovisku bude nutné vyjádření Archivu bezpečnostních složek (součást ústavu), které ale nebude závazné.

Proslýchá se, že do zákona se dostala věta vylučující z nároku na odškodnění také členy Svazu československo-sovětského přátelství. Podle některých dokumentů ale členkou svazu byla i současná šéfka Konfederace politických vězňů Naděžda Kavalírová.
Je pravda, že to byla jedna z připomínek, kterou si do zákona prosadila TOP 09. Ale nechápal bych to nijak osobně. Mne tato změna neuráží. Ve chvíli, kdy SSSR okupoval Československo, tak členství v takové organizaci znamenalo schvalovat kolaboraci.

Jiří Šťastný iDNES.cz 19.5.2011

---

Připomeňme si rok 1992: Zásady zákona o protikomunistickém odboji

V preambuli je třeba vyjádřit ocenění zásluh těch, kteří v boji proti komunistické moci přinesli i ty nejvyšší oběti, aby přispěli k obnovení svobody a demokracie v Československu.

Je nezbytné v souladu se zásadami mezinárodního práva pohnat k odpovědnosti nejvyšší představitele komunistické moci v Československu, kteří po únoru 1948 spáchali činy charakterizované jako zločiny a naplnili skutkové podstaty závazných činů podle Československého práva a kteří jsou odpovědni za všestranný úpadek morálních, společenských, ekonomických a politických hodnot v Československu po únoru 1948.

Zásada č. 1: definice protikomunistického odboje.

Protikomunistickým odbojem se rozumí aktivní odpor českých a slovenských občanů proti komunistické moci projevený či projevovaný organizovaně nebo individuelně v době od 20. února 1948 do 17. listopadu 1989 veřejnými postoji nebo akty odporu, a to jak na území bývalé ČSR nebo ČSSR, tak i v zahraničí.

Zákon by se měl vztahovat na občany bývalé ČSR, ČSSR bez rozdílu, zákon by měl obsahovat odkaz na čl. 23 Listiny základních práv a svobod, která legitimizuje odpor proti komunistické moci. Totéž ustanovení by se mělo týkat občanů zbavených komunistickou mocí čs. občanství bez ohledu na to, zda jsou občany ČR.

Zásada č. 2: definice etap protikomunistického odboje.

První etapa protikomunistického odboje se pro účely tohoto zákona vymezuje obdobím od 20. února 1948 do 8. května 1960. Druhá etapa se vymezuje obdobím od 9. května 1960 do 17. listopadu 1989.

Dvě etapy jsou odůvodněny hranicí danou vyhlášením amnestie 9. května 1960. Toto rozlišování vychází z převažujícího použití teroristických metod a forem v 1. etapě na rozdíl od 2. etapy, která byla charakteristická spíše rafinovanějšími metodami bez převažující fyzické likvidace.

Zásada č. 3: definice účastníka protikomunistického odboje.

Zákon musí definovat formy účasti na protikomunistickém odboji a jejich prostřednictvím fyzické osoby na tomto odboji zúčastněné. Předpokládá se, že jako účastníka protikomunistického odboje bude definován čs. občan, který se stavěl na odpor komunistické moci těmito formami:

1) byl členem ilegální organizace

2) byl autorem petic či obdobných materiálů nebo zabezpečoval jejich tisk či rozmnožování

3) organizoval politické organizace či veřejná vystoupení proti komunistické moci

4) vyvíjel v zahraničí politickou, publicistickou či srovnatelnou činnost zaměřenou k obnově svobody a demokracie v Československu

Zásada č. 4: překážky pro přiznání statutu účastníka protikomunistického odboje.

Zákon musí stanovit, kterým osobám nemůže být přiznán statut účastníka protikomunistického odboje, i když jinak splňují podmínky pro přiznání statutu ve smyslu zásady č. 3.

Zásada č. 5: stanovení nároků účastníků protikomunistického odboje.

Zákon musí stanovit nároky účastníka protikomunistického odboje materielní a nematerielní povahy. Musí stanovit, že tímto zákonem nemůže dojít k duplicitě nároků, pokud již byly uspokojeny na základě jiných předpisů, především zákona o mimosoudních rehabilitacích.

Zásada č. 6: zřízení komise pro přiznání statutu účastníka protikomunistického odboje.

Tyto komise rozhodují o přiznání statutu účastníka protikomunistického odboje. Zákon musí stanovit, že tyto komise zahajují řízení na základě návrhu účastníka protikomunistického odboje (zásada č. 3) nebo jiné oprávněné osoby (zásada č. 8) nebo zvláštního podnětu. Současně stanoví způsob zřízení a složení těchto komisí a jejich právní statut.

Zásada č. 7: zřízení morálního tribunálu.

Tento morální tribunál zhodnotí podíl odpovědnosti představitelů komunistické moci za úpadek morálních, společenských, ekonomických a politických hodnot, k němuž došlo v Československu v době od 20. 2. 1948 do 17. 11. 1989. Zároveň posoudí možnost trestně-právní a občanské odpovědnosti pro účely předání věci příslušnému soudu.

Tento tribunál jmenuje prezident republiky.

Další náležitosti stanoví zvláštní zákon.

Zásada č. 8: přechod nároků účastníka protikomunistického odboje.

Vzhledem k četným případům úmrtí účastníka protikomunistického odboje a vzhledem k tomu, že spolu s nimi byly perzekuovány i jejich rodiny, stanoví se přechod jejich nároků na manžela a děti.

Zásada č. 9: nepromlčitelnost trestných činů páchaných pod záštitou komunistické moci před účinností tohoto zákona.

Nestíhání pachatelů trestných činů spáchaných pod záštitou komunistické moci do 17. 11. 1989 a jejich nestíhání po 17. 11. 1989 pro jejich formální promlčení, vyvolává potřebu stanovit, ze nejsou promlčeny.

Zásada č. 10: vyloučení trestnosti jednání účastníka protikomunistického odboje, k němuž došlo v rozhodném období v přímé souvislosti s odbojovou činností.

Komunistická moc stavěla účastníky odboje trvale do stavu krajní nouze, eventuálně nutné obrany.

V Praze dne 22. prosince 1992

M. Výborný v.r., J. Krupík v.r., J. Kasal v.r., P. Severa v.r.,L. Motyčka v.r., J. Uřičář v.r.,J. Karas v.r., P. Šafařík v.r. , J. Janeček v.r., E. Nováková v.r., S. Bělehrádek v.r. I., Janů v.r., K. Mach v.r., J. Pavela v.r., J. Kubiš v.r.

ČESKÁ NÁRODNÍ RADA, 1992, VII. volební období, 270.