Tři úřady, které mají trápit zločince komunismu. Seznamte se

Komunističtí zločinci stářím padají jak mouchy. Vyšetřování bolševických kauz proto zákonitě ubývá. Problémem je navíc řevnivost mezi vyšetřovateli a historiky či dokumentaristy. Jan Srb z ÚDV si stěžuje, že od ÚSTR za čtyři roky jeho existence nedostali vyšetřovatelé jediný podnět k vyšetřování.

"Když se v Parlamentu lobbovalo za vznik ÚSTR, hlavně jeho pozdější ředitel Pavel Žáček tvrdil, že až se dají archivy dohromady, tak nás zavalí podáními k trestnímu stíhání. Za čtyři roky nepřišlo ani jedno. Spolupracujeme na mnoha jiných úrovních, ale tohle se prostě neděje. Nedávno jsme měli sezení s novým vedením a debata byla dost vypjatá. Až teď jsme dostali nějaké materiály k jedné kauze," stěžuje si mluvčí ÚDV Jan Srb s tím, že prošetřují hlavně oznámení občanů anebo různých protikomunistických aktivistů.

Řevnivost úřadů

Mezi státními organizacemi, které sledují zločiny komunismu, vládne řevnivost. Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) při policii musel v roce 2008 předat dokumentaci Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) a Archivu bezpečnostních složek (ABS) spadajícímu ze zákona z roku 2007 pod Senát. Odtamtud ale prý přichází zpětná vazba jen na vyžádání ÚDV, žádná vlastní iniciativa se podle Srba nekoná. Navíc oba subjekty sklízejí tvrdou kritiku ze strany politických vězňů, protikomunistických bojovníků a dalších aktivistů.

"Vyšetřovatelé, kteří jsou příslušní k podávání podnětů, zůstali v ÚDV. ÚSTR a ABS poskytují ÚDV v jeho šetření maximální spolupráci a servis, ale jelikož nejsme vyšetřovací úřad, tak podněty nedáváme. Naše zákonné zadání neuvádí povinnost podávat podněty k vyšetřování," brání ÚSTR pro ParlamentníListy.cz mluvčí Eduard Hulicius. Na druhou stranu je třeba říci, že hned na začátku vyšetřování se detektivové ÚDV obracejí na archivy ÚSTR a vše probíhá bez problémů. Roku 2010 šlo o 147 žádostí, které se týkaly 366 osob.

"Dodnes pociťujeme ztrátu, protože se u nás hodně historiků naučilo studovat v archivech a uměli rozpoznat náznak trestného činu. Pak to předali policistovi o patro výše a začalo vyšetřování. Historik musel věc odložit do uzavření vyšetřování. Třeba kolega Jan Kalous, dnes náměstek ředitele ÚSTR, napsal studii o uherskohradišťském estébákovi Aloisovi Grebeníčkovi a ředitel ÚDV mu to dal do trezoru, protože v té době nebyla kauza pravomocně rozhodnuta. Mohl to vydat až potom, co bylo Grabeníčkovou smrtí vyšetřování ukončeno. Tehdy prostě byla spolupráce lepší," tvrdí Srb s tím, že do ÚSTR od nich odešlo více než padesát lidí. Naopak si dokáže představit v budoucnu i útlum činnosti ÚDV a jeho reorganizaci v rámci policie.

Grilování ÚSTR

Kvůli nezveřejnění evidence StB se převalila vlna kritiky přes ÚSTR. Hlavním aktivistou je v tomto kontextu Stanislav Penc. Ten proto zveřejnil přepis 850 000 papírových evidenčních karet StB na internetových stránkách svazky.cz. Obvinění, že tím porušil zákon na ochranu osobních údajů, smetl ze stolu i Úřad pro ochranu osobních údajů. Nicméně spor je stále živý a ÚSTR je kritizován i v mnoha dalších oblastech.

"Na internetových stránkách Archivu a Ústavu je zveřejněno mnohem větší penzum informací ohledně evidence zájmových osob komunistickou státní bezpečností, a to především jasnější, přehlednější a srozumitelnější formou. To je pro nás hlavní a zásadní úkol," sdělil k tomu ParlamentnímListům.cz Hulicius.

Grilování ÚDV

Na hlavu ÚDV se zase dlouhodobě snáší kritika, že obžalovaných komunistických zločinců je pouze zlomek a většinou odejdou s podmínkou. Některé reakce přímo ÚDV obviňovaly, že zločince kryje.

"Chápu, že mnoho bývalým režimem perzekuovaných lidí, ke kterým cítím úctu, pociťuje trpkost. Někteří se domnívají, že by se určité kauzy, třeba žalářování kulaků, měly řešit jako genocida, ale u soudců toto neprojde. Každý si myslí, že za mříže šla jedině Polednová a dva další důchodci, ale to není pravda. Za komunismu bylo tisíce mrtvých, jen při přechodu hranic zastřelili 240 lidí, čtvrt milionu lidí odsoudili, další desetitisíce šly do lágrů bez soudu. A kolik lidí za tahle zvěrstva má být teď odsouzeno, když jich většina zemřela a velká část je nad hrobem? Takže 100, 300, 1000, 3000? Vždy jich bude málo. Na druhou stranu na Slovensku a v mnoha dalších zemích bývalého východního bloku žádný zákon o protiprávnosti komunistického režimu nemají. Srovnávání s Norimberským procesem není na místě. V Německu se s nacisty po druhé světové válce vypořádaly vítězné mocnosti. Kdyby vše zůstalo na Němcích, tak žhavé by to nebylo," vysvětluje pro ParlemntníListy.cz Srb s tím, že výčitky nepadají na úrodnou půdu, protože se je třeba řídit platnými zákony a rozhodnutím soudců.

Vše dokládá statistkou. Za dobu existence ÚDV, tedy od roku 1995, bylo prověřováno řádově 1600 věcí. Trestní stíhání bylo zahájeno proti 205 obviněným. Obžalováno příslušným Státním zastupitelstvím bylo 105 osob. Soudy pravomocně rozhodly v 93 případech. Pravomocně odsouzeno bylo 35 obžalovaných. V ostatních případech soudy zastavily trestní stíhání z důvodu amnestie, promlčení, zdravotního stavu pachatele, úmrtí pachatele nebo zproštění obžaloby.

ÚDV versus ÚSTR

Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) vznikl roku 1995. Je to policejní útvar s celorepublikovou působností. Roku 2008 ztratil dokumentační složku. V současné době v něm pracuje 31 lidí, větší část policistů, méně civilů. "Patříme pod rozpočtovou kapitolu policejního prezídia, kde jsou jednotlivé položky pohyblivé, takže by bylo zavádějící říkat nějakou cifru," řekl k rozpočtu úřadu Srb.

Naopak Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) a Archiv bezpečnostních složek (ABS) vznikly zákonem z roku 2007 a jejich radu jmenuje Senát. Na konci roku 2010 pracovalo v ÚSTR 131 osob (19 na zkrácený úvazek), v ABS 126 osob (15 s kratším úvazkem). Rozpočet za minulý rok činil 156 milionů, což ale jen tak, tak stačilo na pokrytí výdajů.

Jan Rychetský Parlamentní listy 23.7.2011

0