Zamyšlení prezidenta nad článkem "Byl nacismus opravdu jedinečný?" v časopise Kontexty

Zamyšlení prezidenta nad článkem "Byl nacismus opravdu jedinečný?" v časopise Kontexty

Ilustrační foto: noviny z července 2006.

Chtěl bych předeslat, že Kontexty čtu velmi rád, že je považuji za nejkvalitnější časopis tohoto typu u nás a že jsem se z nich v mnohém poučil. A hodlám to dělat i nadále. Mám však nemalé problémy s články z mělkých oborů "politického myšlení a filosofie" (tak charakterizujete v redakčním úvodu autora článku, který mne zaujal, Alaina de Benoist, Kontexty 2/2011, str. 34), jejichž autoři třeba mohou i zastávat rozumný a potřebný názor, ale způsob argumentace – nekonzistentní, rádoby hluboký, plný málo jasně vymezených slov, vlastně asi postmoderní, ač i toto slovo je velmi prázdné – je pro člověka z jiných oborů těžko přijatelný.

Možná však, že je v konkrétním případě tohoto článku chyba v překladu a má chabá francouzština mi nedovoluje, abych si to sám zodpovědně porovnal. (Nebudu vtipkovat o tom, jestli sama francouzština k tomuto typu myšlení dokonce přímo nevybízí.)

Nicméně, a zdůrazňuji to proto, aby o tom nemohlo být sporu, stejně jako autor textu a vše naznačuje tomu, že i redakce, souhlasím s odsudkem tragického omylu postojů, že "zatímco se na nacionální socialismus pohlíží jako na nejzločinnější režim 20. století, pokládá se komunismus, i když způsobil smrt mnohem většího počtu lidí, nadále za sice sporný, avšak zcela obhajitelný systém jak v politickém, tak i v duchovním či mravním ohledu" (str. 35). K tomu nemám co dodat a je dobře, že to Benoist říká tak silně a že se to náš čtenář díky Kontextům takto dozvídá.

Mám problémy s metodou argumentace. Mohl bych si k naznačení toho, co mne trápí, vybrat kterýkoli odstavec článku, stačí však ty úvodní.

Vedle sebe jsou tam postaveny např. věty "Slovo genocida tedy v plurálu neexistuje" a "Když se nacionálnímu socialismu upírá tato jedinečnost, představuje to jeho zlehčování" (str. 34). Nechápu. Slova genocida a nacionální nebo národní socialismus (nebo nacismus) jsou přece dvě odlišné věci – genocida Židů byla jen jedním z projevů Hitlerova národního socialismu. Tento režim jako jedna z "forem totalitarismu" (podtitul článku) měl více zcela definičních projevů: zlikvidoval svobodu pro všechny, nemilosrdně likvidoval své odpůrce, zlikvidoval trh (a zavedl centrálně administrovanou ekonomiku), vyvolal světovou válku, nám nejdříve vzal významnou část země (po Mnichovské dohodě), pak z nás udělal protektorát, atd., atd.

Nebo další věta: "prohlašování, že nacionálně socialistický fenomén je jedinečný, neumožňuje jeho pochopení, nýbrž dokonce zakazuje jeho analýzu". Nacionální socialismus, ač "forma totalitarismu", nepochybně jedinečný v mnoha ohledech byl (měl řadu zcela unikátních rysů), ale to samo o sobě určitě neznemožňuje jeho pochopení a už vůbec to "nezakazuje jeho analýzu".

"Událost, která není dána do vztahu s ostatními, se tudíž stává nepochopitelnou" (tamtéž). Komparace národního socialismu s ostatními formami politických režimů je mimo jiné dělána dnes a denně. Ale – kdyby to tak nebylo – byl by to důvod k nepochopitelnosti? Jakkoli byl nacionální socialismus výjimečný, vytvořili ho lidé, nespadl z nebe, vyrůstal z dlouho připravovaného podhoubí, měl tisíc a jedna příčin, více méně známých a dobře popsaných. Nepochopitelnými leckteré z jeho detailů zůstávají, ale ne proto, že nejsou dávány do "vztahu s ostatními".

"Povýšit jeden jediný systém na absolutní zlo, znamená relativizovat machinace všech jiných systémů". Nacismus byl absolutní zlo, ale to přece nevylučuje, že jsou i jiná absolutní zla, která tímto výrokem nejsou ani nepopírána, ani nezlehčována.

Nevím, proč se autorovi líbí výrok, který cituje, že " z toho, co je jedinečné, nedostaneme pro budoucnost žádné poučení". To, že je něco v mnoha aspektech, nikoli všech, jedinečné, přece neznamená, že z toho neplyne žádné poučení.

Nerozumím ani tomu, že "stoupenci demokracie lidských práv (co to je? není to opět špatný překlad? – pozn. VK) definují politiku jako jeviště pro společné trávení času". To je velmi zvláštní definice politiky, údajně pocházející od H. Arendtové, které to její heidelbergovské hegeliánství hodně popletlo hlavu (stejně jako jejím některým našim obdivovatelům).

Mohl bych dlouho pokračovat. Snad ještě jeden citát: "Pokud někdo totalitní systémy z lidského kruhu vylučuje, připodobňuje se jim" (str. 35). Není to chybný překlad? Rozumí redakce, která zařazuje tento článek do časopisu, tomuto výroku?

V redakčním úvodu se říká, že je Alain de Benoist "vůdčím myslitelem francouzské Nové pravice". Jak asi vypadají "nevůdčí" představitelé? A jak potom může vypadat Nová levice? Hlásat správný a potřebný názor neospravedlňuje používat k tomu zcela chaotické myšlení.

Václav Klaus, Kontexty 4/2011, 16.9.2011



Totalitarismus; Komunismus a nacionální socialismus

Alain de Benoist (*1943) je známý francouzský politický myslitel a filosof, jehož početná díla jsou opakovaně vydávána a byla přeložena mnoha do cizích jazyků. Autor je znám také jako vůdčí myslitel francouzské Nové pravice (Nouvelle droite), jejíž myšlenky jsou dobře známy i v zahraničí. Do češtiny však zatím nebylo od tohoto autora nic přeloženo. Díky péči překladatele Jana Hlaváče se nyní mohou čtenáři Kontextů seznámit s jednou z kratších Benoistových prací vydanou v roce 1998 v Paříži pod názvem Communisme et nazisme. 25 réflexions sur le totalitarisme au XXe siècle (1917-1989), kterou otiskneme v mírně zkrácené verzi ve třech samostatných textech. (red)

Z francouzštiny přeložil Jan Hlaváč.

Kontexty 1/2011

Druhá část: "Byl nacismus opravdu jedinečný?; Dvě formy totalitarismu" je ZDE, závěrečná část "Nebezpečí nových forem totalitarismu" je ZDE.



Připomeňme si: Klaus přijal na Hradě šéfa komunistů Filipa

Poprvé v historii samostatné České republiky se předseda komunistické strany dočkal oficiálního pozvání na Hrad. Šéf KSČM Vojtěch Filip ve čtvrtek probíral s prezidentem Václavem Klausem možné varianty řešení povolební patové situace. Filip prezidentovi předložil návrh, jak odblokovat Sněmovnu. Ten předpokládá, že vládu bude sestavovat ODS a předsedou Sněmovny bude zástupce ČSSD. KSČM chce mít vliv na poslední pokus o sestavení vlády.

Tento předseda Směnovny by se v případě dvou neúspěšných pokusů o vyslovení důvěry vládě, kterou bude sestavovat ODS, veřejně zavázal, že navrhne prezidentovi jméno nového premiéra až po souhlasu všech předsedů pěti parlamentních stran. Tuto dohodu by mohl kterýkoliv z předsedů vetovat.

Prezident tuto variantu označil za zajímavou a bude o ní zítra hovořit s předsedy nejsilnějších stran. Klaus se chce vyjádřit k jednotlivým schůzkám se stranickými lídry až poté, co absolvuje jednání se všemi pěti předsedy. Setkání se šéfy obou nejsilnějších stran Mirkem Topolánkem (ODS) a Jiřím Paroubkem (ČSSD) má prezident naplánováno na pátek.

Klaus se dopoledne sešel také s předsedy Strany zelených Martinem Bursíkem a KDU-ČSL Miroslavem Kalouskem.

Poprvé mezi čtyřma očima

Prezident se se šéfem komunistické strany setkal poprvé od listopadu 1989. Podle Filipa je to důkaz toho, že je Klaus realistický politik.

"Pana prezidenta znám dlouhou dobu a považuji to jednání za korektní. To, že to je poprvé od listopadu 89, to je sice pravda. Ale na druhou stranu si myslím, že KSČM prokázala, že je reálnou politickou silou na této politické scéně mnohokrát i předtím," řekl Filip.

Klausův předchůdce Václav Havel jednání s komunisty odmítal. Klaus ale už před zvolením dával najevo, že s komunisty jednat bude. V roce 2003 je například pozval do Lán na jednání o Evropské unii. Sešli se tam s prezidentem předsedové všech tehdejších parlamentních stran.

KPV 13.7.2006



Two men with a lot to smile about

A mix of headlines and photos on the front pages today - LIDOVE NOVINY features a picture of two men with a lot to smile about: President Vaclav Klaus, and Communist Party leader Miroslav Grebenicek, pictured holding glasses of wine on the balcony of the presidential chateau in Lany. While Mr Klaus's popularity is rising almost on a daily basis, Mr Grebenicek was invited to attend cross-party talks hosted by President Klaus on the EU - the first time a Communist Party leader has received such an invitation from the president since 1989.

It's a meeting which has drawn some degree of criticism. Former President Havel always refused to talk to the Communists, but his successor has made it clear that it's time for them to come in from the cold. "Klaus fulfils promise - Communist isolation drawing to an end" reads the headline in LIDOVE NOVINY, referring to the fact that Mr Klaus was elected with the help of Communist votes.

But Mr Grebenicek was at pains to stress there was nothing out of the ordinary about the meeting or his presence at it. "I behaved exactly the same as all the other party leaders" he tells LIDOVE NOVINY, and also claims the Communists are broadly in favour of European integration, the theme of Wednesday's talks. His is the only party telling its voters to say "NO" to the EU in June's referendum.

Rob Cameron CZ RADIO 09-05-2003

0