V úterý 10. dubna 2012 předal ministr obrany Alexandr Vondra prvních třiadvacet osvědčení účastníkům odboje a odporu proti komunismu. Osvědčení, pamětní dekret ministra obrany a odznak osobně převzalo devatenáct účastníků odboje. Čtyřem bylo osvědčení uděleno in memoriam.
Životní příběhy oceněných jsou velmi různorodé, ale spojovala je jedna hlavní myšlenka, kterou bylo vědomé porušování zákonů režimu, s nímž hluboce nesouhlasili. Našli v sobě odvahu bojovat za obnovení svobody a demokracie v tehdejším Československu.
Na základě paragrafu 6 zákona č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu byla osvědčení, pamětní dekrety ministra obrany a odznaky uděleny lidem, kteří byli vesměs odsouzení komunistickým režimem za trestnou činnost spočívající nejen v kritice režimu, za chystané přepadení muničního skladu, za snahu o zastrašení propagátorů kolektivizace venkova, za působení ve skupinách pomáhajícím agentům zpravodajských služeb, či odbojovou činnost zahrnující shromažďování a přechovávání zbraní, kterými chtěli zastrašit členy KSČ.
"Svým hrdinstvím jste ukázali nám i budoucím generacím, že ani nejbrutálnější totalita není schopna zlomit celý náš národ. Vysíláte tak napříč dějinami nesmírně důležité poselství - být hrdinou má smysl, jsou hodnoty, za které stojí snášet příkoří, za které stojí bojovat, za které stojí dokonce i umírat. Vždyť takové oběti, taková statečnost přinese nakonec své ovoce, tak jako je přinesla statečnost vaše. To díky lidem jako jste vy, je dnes naše země svobodná a demokratická," uvedl ministr obrany Alexandr Vondra k oceněným i hostům, mezi nimiž byl i kardinál Dominik Duka, místopředseda Senátu Přemysl Sobotka, senátoři i poslanci a další.
10.4.2012, celý článek na stránkách Ministerstva obrany.
Stát ocenil odboj proti komunistům. Na Mašíny tentokrát nedošlo
Po dvaadvaceti letech sporů a hádek o uznání třetího odboje, který vzdoroval komunistické totalitě, otevřel ministr obrany Alexandr Vondra bolestné období československé historie. Třiadvaceti lidem, kteří aktivně bojovali proti totalitě, předal osvědčení a pamětní odznaky.
Dočkali se jich odbojáři, kteří byli v padesátých letech vězněni a jejich nejbližší popraveni. Ale také disidenti, kteří sice tak brutálně pronásledováni nebyli, avšak jejich odpor měl nemenší význam (úplný seznam oceněných a jejich krátké profily čtěte v dokumentu ministerstva obrany).
"Konečně říkáme nahlas, že odpor proti komunistickému režimu byl legitimní, morálně oprávněný a hodný úcty. Jen škoda, že mnoho odvážných lidí se dnešního dne nedožilo," litoval ministr Vondra. Čtyři ze 23 vyznamenaných už jsou po smrti, ocenění za ně převzali blízcí.
Pro rodinu 74 let vězení
Krutou dobu ilustruje příběh rodiny Slámových ze Želešic u Brna. Její členové dostali dohromady 74 let vězení, stát potrestal i děti a prarodiče. A co hůř: Věroslav Sláma se už nikdy nesetkal se svým bratrem Cyrilem, který zemřel v emigraci bez šance na návrat. Cyril musel doma nechat ženu a dvě děti, které už rovněž nikdy neviděl. "Naše rodina to odnesla strašně," říká dnes Sláma.
Kruté účtování se Slámovými bylo pomstou komunistického režimu právě za odbojáře Cyrila Slámu. Ten totiž navázal spolupráci s britskou tajnou službou a zapojil se do mnoha odbojových akcí. Spolu s bratrem Věroslavem a dalšími organizoval útěky přes železnou oponu a získával informace. Pak Cyril Sláma uprchl do Rakouska a vrátil se jako agent chodec. Jenže byl dopaden a donucen tajnou policií ke spolupráci.
V únoru 1952 byl poslán zpět do Rakouska, tentokrát jako dvojitý agent. Jako rukojmí, že nezradí, posloužila jeho rodina. Jenže Cyril Sláma britským partnerům všechno řekl, čímž zradil.
Komunistický režim se pomstil na těch, které měl po ruce: všichni, kteří byli spjati s rodinou Slámových, skončili ve vězení. "Tatínek, maminka, manželka, její rodiče, švagrová, zatčena byla i čtrnáctiletá manželčina sestra," popisuje Věroslav Sláma. Rodina jeho manželky Elišky Hejtmánkové tak šla do vězení celá. Za to, že Cyrila Slámu nějakou dobu skrývala.
Pětiletý syn a dvouletá dcera Cyrila Slámy skončili v dětském domově. Naštěstí se jich později ujali příbuzní. Ale k matce se děti dostaly až po jejím propuštění z vězení v roce 1960. A otce už nespatřily nikdy.
"Zrádce" Cyrila Slámu pronásledovala komunistická tajná policie po celém světě. V roce 1964 se jej dokonce pokusila kontaktovat v Londýně. Sláma tehdy pro jistotu zmizel do Afriky. Pod jménem Sadler zemřel v roce 1988 v Zimbabwe. Jeho bratr Věroslav strávil v kriminálech celých 11 let.
Nad tím, že se dnes dočkal ocenění, Věroslav Sláma netají radost. "Jsem rád, že byl třetí odboj uznán. Nejde nám o peníze, ale o vědomí, že jsme stáli na té správné straně."
Bratři Mašínové
Když se zákon rodil, ministr zahraničí Karel Schwarzenberg se nechal slyšet, že by skrze normu mohli být oceněni i bratři Mašínové. Jejich skupina se v roce 1953 probila do Západního Berlína. Ministr obrany Alexandr Vondra udělil bratřím Mašínům vyznamenání Zlaté lípy. Přivezl je do USA při pohřbu Ctirada Mašína. Z celé skupiny žije už jen jeho bratr Josef. Mezi skupinou prvních 23 lidí oceněných nyní za boj proti komunismu Mašínové nejsou.
Kdo je hrdina
Statut odbojáře proti komunismu může dostat 3000 lidí. Přímých účastníků žije asi 1 800, zbytek žádostí podali pozůstalí. První soubor oceněných má 23 jmen. O vyřízení dalších žádostí bude rozhodovat především rychlost, s jakou dodají podkladové materiály archivy a úřady mapující komunistickou minulost. Podle odhadu ministra obrany Vondry resort měsíčně vyřídí až 150 žádostí. Uznaným účastníkům odboje ministerstvo vyplatí 100.000 Kč, pozůstalé manželce, manželovi či dětem pak 50.000.
Při zamítnutí žádosti se žadatel může odvolat k Úřadu vlády.
Luděk Navara, Jan Gazdík, celý článek na stránkách iDnes.cz 10.4.2012
Osvědčení o protikomunistické činnosti poprvé předáno
1. místopředseda Senátu Parlamentu ČR Přemysl Sobotka se dnes na Ministerstvu obrany zúčastnil historicky prvního předání osvědčení účastníkům protikomunistického odboje z rukou ministra obrany ČR Alexandra Vondry.
"Jsem moc rád, že pan ministr toto osvědčení těm, kteří se postavili komunistické zvůli, předal," uvedl Přemysl Sobotka.
"Neznamená to, že tito lidé se dnes stali hrdiny, byli jimi od doby, kdy našli odvahu se komunistickému režimu postavit, ale ode dneška snad budou mít pocit, že si jich naše společnost více váží, že je respektuje," řekl dále Přemysl Sobotka.
Historicky první osvědčení převzalo z rukou ministra obrany 24 odvážlivců, kteří se ve své době postavili komunistickému režimu. "Jejich ztráty nenahradíme. Skončili v komunistickém vězení, přišli o zaměstnání, jejich děti nemohly studovat. Je ale nutné tu dobu, ten režim a totalitní způsoby obecně, neustále připomínat, dodal 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka.
Petr Kostka, poradce 1.místopředsedy Senátu PČR, Senát Parlamentu České republiky 10.04.2012
Seznam oceněných včetně krátkých profilů
Na základě § 6 zákona č. 262/2011 Sb. o účastnících odboje a odporu proti komunismu se osvědčení, pamětní dekret ministra obrany a odznak uděluje:
1. panu Josefu Bobkovi
za zabezpečování tisku různých druhů protikomunistických letáků, jež se zaměřovaly na podporu konání svobodných voleb v Československu, kritiku kolektivizace venkova a některých opatření režimu. Jmenovaný byl odsouzen pro trestné činy sdružování proti republice a neoznámení trestného činu k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 1 roku.
2. paní Heleně Buryanové
za aktivní odbojovou činnost proti totalitnímu režimu a působení ve skupině, která pomáhala agentům americké C.I.C. Františku Kocyanovi a Josefu Ostruzskému. Paní Buriánová od jara 1949 do svého zatčení v zimě 1951 předávala kurýrům tajné služby demokratického státu depeše a informace zpravodajského charakteru. Jmenovaná byla odsouzena společně s 23 dalšími obviněnými k 11 letům odnětí svobody. (Ocenění převezme dcera paní Buryanové Dagmar Sadowská.)
3. panu Jaroslavu Cimlovi
za aktivní působení v odbojové skupině, která bojovala proti totalitnímu režimu v období od léta 1948 do června 1950. Jejich odbojová činnost spočívala ve shromažďování a přechovávaní zbraní, v neúspěšném pokusu o přepadení muničního skladu podnikové milice a snahy o zastrašení místních členů KSČ a propagátorů kolektivizace vesnice. Jmenovaný byl odsouzen za zločin velezrady na 20 let odnětí svobody nepodmíněně.
4. panu Čestmírovi Čejkovi
za odbojovou činnost v rámci skupiny "Eduard". Pan Čestmír Čejka byl jako jeden ze zakládajících členů protikomunistické organizace odsouzen k 17letému trestu odnětí svobody. Po propuštění nadále veřejně vystupoval proti totalitnímu režimu, za což byl v roce 1962 odsouzen k dalšímu trestu odnětí svobody v trvání 1 roku. Jmenovaný byl odsouzen pro trestné činy velezrady a vyzvědačství k trestu odnětí svobody na 17 let nepodmíněně.
5. panu Přemyslovi Fialkovi
za publicistickou činnost zaměřenou na obnovu svobody a demokracie. Pan Přemysl Fialka v 80. letech dokumentoval pro účely nezávislé publicistiky v Československu zejména porušování lidských práv ze strany totalitního režimu a aktivity disentu. Jmenovaný byl za tyto aktivity mnohokrát zadržen a vyslýchán.
6. panu Pavlu Horákovi
Za výrobu a rozšiřování letáků povzbuzujících spoluobčany ke svobodnému projevu a odporu proti totalitní moci. Jmenovaný byl za svoji iniciativu odsouzen na 18 měsíců odnětí svobody.
7. panu Antonínovi Hudskému
za veřejné vyjadřování politických a společenských postojů kritizujících poměry v komunistickém Československu a podpis petice Charta 77, za které byl odsouzen k odnětí svobody v trvání jednoho roku. Byl odsouzen pro trestný čin pobuřování k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců.
8. panu Zdeňkovi Janíkovi
za založení a aktivní působení v odbojové skupině ANNA, která v letech 1949–1951 upozorňovala na nesvobodné poměry v Československu především výrobou a distribucí letáků a poškozováním propagačních tabulí KSČ. Jmenovaný byl odsouzen za trestný čin podvracení republiky k trestu odnětí svobody na 2 a půl roku.
9. paní Růženě Kamarádové
za nesouhlas s totalitním režimem vyjádřený krátce po smrti Edvarda Beneše tiskem letáků s protikomunistickým textem. Důsledkem projeveného pevného morálního postoje a osobní statečnosti byla exemplárně odsouzena za trestný čin příprav úkladů o republiku k sedmiletému trestu těžkého žaláře. Jmenovaná byla odsouzena za trestný čin příprav a úkladů o republiku k těžkému žaláři na 7 let.
10. panu Alfrédu Kocábovi
za dlouhodobou a soustavnou protikomunistickou činnost. Pan Alfréd Kocáb byl v 60. letech jedním z iniciátorů duchovního hnutí "Nová orientace", které kritizovalo cenzuru, nátlak StB na duchovní a dělení studentů podle třídního původu. V roce 1976 byl jedním z prvních signatářů Charty 77 a v dubnu 1978 stál při založení Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, v jehož rámci pracoval až do konce období nesvobody.
11. panu Jiřímu Kostúrovi
za více než dvacetiletou odbojovou činnost spočívající především v redakci a autorství článků ilegálního undergroundového časopisu "VOKNO" a organizaci nezávislých kulturních akcí a koncertů zakázaných hudebních skupin.
12. panu Zdeňkovi Kovaříkovi
za spoluzaložení a aktivní působení v odbojové skupině, která bojovala za účelem obnovení svobody a demokracie proti komunistickému režimu mj. shromažďováním zbraní, sabotážemi, pokusy o zastrašení funkcionářů KSČ a rozšiřováním letáků. Jmenovaný byl odsouzen za trestný čin vyzvědačství v délce trvání 11 let. Jmenovanému se současně na základě § 5 zákona č. 262/2011 Sb. přiznává postavení válečného veterána.
13. paní Daniele Křeménkové
za významnou spolupráci s ilegální organizací, která byla napojená na agenty americké C.I.C. Paní Daniela Křeménková získala pro potřeby odboje vysílací stanici. Dále pomáhala při převádění lidí ohrožených režimem za hranice do Spolkové republiky Německo. V neposlední řadě pak agentům C.I.C. předávala informace zpravodajského charakteru. Jmenovaná byla odsouzena za trestný čin vyzvědačství na 12 let. Jmenované se současně na základě § 5 zákona č. 262/2011 Sb. přiznává postavení válečného veterána.
14. paní Marii Rút Křížkové
za dlouhodobou aktivní činnost proti komunistickému režimu v Československu, která spočívala například ve výkonu funkce mluvčí Charty 77, ve spolupráci s Výborem na obranu nespravedlivě stíhaných či podpisu manifestu Hnutí za občanskou svobodu.
15. panu Milanu Kubesovi
za publicistickou aktivitu v německém exilu v různých českých a německých tiskovinách a působení v rámci Rádia Svobodná Evropa. Pan Kubes měl dále významný podíl na distribuci exilové literatury a technického zařízení pro samizdat do tehdejší Československé republiky.
16. panu Vlastimíru Maierovi
za odbojovou činnost bránící nastupujícímu komunistickému režimu v Československu. Pan Vlastimír Maier spolu s Karlem Geschnattelem vyrobil a rozšířil dvě série protirežimních letáků. Dále si opatřili střelné zbraně a prováděli ozbrojené a maskované přepady s cílem vyhledat a zastrašit místní funkcionáře KSČ. Jmenovaný byl odsouzen za trestný čin velezrady a sabotáže na 15 let.
17. paní Květě Markové
za spoluzaložení brněnského "Dubček-klubu" a aktivní působení v tomto klubu i mimo něj, které spočívalo v opakovaném rozmnožování a distribuci ilegálních tiskovin a letáků, které měly např. pravdivě informovat veřejnost o postupující normalizaci a cenzuře, politických procesech 50. a 60 let a nedemokratických volbách. Jmenovaná byla odsouzena za podvracení republiky na 3 roky.
18. panu Vieroslavu Slámovi
za spolupráci s kurýry britské zpravodajské služby IS v letech 1950-1952, která spočívala zejména v poskytování informací strategického charakteru, ukrývání pronásledovaných osob, získání vysílací stanice a pomoci při převádění osob přes hranice do exilu. Jmenovaný byl odsouzen na 25 let.Jmenovanému se současně na základě § 5 zákona č. 262/2011 Sb. přiznává postavení válečného veterána.
19. paní Haně Truncové
za působení v protikomunistické ilegální skupině, které spočívalo v tisku a rozšiřování protirežimních letáků. Paní Hana Truncová dále pomáhala při emigraci osob, kterým hrozila perzekuce kvůli jejich náboženskému přesvědčení. Falšovala dokumenty a předávala agenturní zprávy do zahraničí. Jmenovaná byla odsouzena pro trestný čin velezrady a vyzvědačství k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce 13 let.
IN MEMORIAM
1. panu Josefu Ehrenbergerovi
za rozmnožování a rozšiřování pastýřských listů, papežských encyklik a dalších textů, jež mj.kriticky komentovaly vztah církve a státu, politické dění v totalitním Československu a omezování náboženské svobody komunistickým režimem. Pan Josef Ehrenberger se v rámci skupiny podílel dále na koncepci a vydávání katolického samizdatového časopisu, který kritizoval marxistickou ideologii a informoval o církevních událostech. Jmenovaný byl odsouzen za trestný čin sdružování proti republice na 4 roky. Ocenění převzala pozůstalá manželka paní Eva Ehrenbergerová.
2. paní Františce Hejtmánkové
za poskytování úkrytu a pomoci kurýrům britské zpravodajské služby, za což byla odsouzena k pěti letům odnětí svobody pro vyzvědačství. Ocenění převzala pozůstalá dcera paní Eliška Slámová.
3. panu Václavu Hejtmánkovi
za poskytování úkrytu a pomoci kurýrům britské zpravodajské služby, za což byl odsouzen k deseti letům odnětí svobody pro vyzvědačství. Ocenění převzala pozůstalá dcera paní Eliška Slámová.
4. panu Jiřímu Pražákovi
za práci pro ilegální skupinu na Jihlavsku, která spočívala v získávání vojenských, hospodářských a politických informací pro kurýry zahraničních tajných služeb. Dále za rozšiřování letáků s protikomunistickým obsahem. Jmenovaný byl odsouzen za spolčení za účelem vyzrazení státního tajemství na 25 let. Ocenění převzala pozůstalá manželka paní Jiřina Pražáková.
Ministerstvo obrany 10.4.2012
