Zpravodajské služby se dostanou k bankovnímu tajemství

Zpravodajské služby mají mít přístup k údajům, které podléhají bankovnímu tajemství. Budou k tomu ale potřebovat povolení soudu. Rozhodla o tom sněmovna a současně zpřísnila podmínky přístupu pouze na případy boje s financováním terorismu. Novelu musí ještě projednat Senát a podepsat prezident. Pozměňovací návrh týkající se zúžení podmínek přístupu vznesl původně poslanec ODS Pavel Bém. Kvůli chybě ale poslanci nemohli o jeho návrhu hlasovat, proto novelu vrátili k novému projednání.

V opakovaném druhém čtení pak totožný návrh vznesl jeho stranický kolega Jan Florián. Floriánův návrh navíc zpřísňuje podmínky přístupu tajných služeb k bankovním účtům tak, že z jejich návrhu musí být jednoznačně jisté, o jakého klienta jde. Zpravodajci se také v bankách budou muset prokazovat originálem soudního povolení nebo alespoň jeho ověřenou kopií a banky si budou uchovávat jeho kopii. Vojenské zpravodajství a Bezpečnostní informační služba budou muset také poslaneckou komisi informovat o tom, kolikrát takto o údaje z bankovních účtů žádaly.

Ministr financí Miroslav Kalousek již dříve řekl, že bod týkající se zpravodajských služeb vláda do novely zařadila na žádost Bezpečnostní informační služby. Ve středu ale podotkl, že BIS se jakékoli okleštění jejích pravomocí nelíbí. Novela zároveň upravuje založení a činnost poboček zahraničních bank ze zemí mimo EU nebo umožňuje České národní bance odejmout bankovní licenci za zamlčení nebo sdělení nepravdivých podstatných údajů.

Vláda uvádí, že většina současných regulačních pravidel pro založení a činnost poboček zahraničních bank byla přijata v devadesátých letech a ani po vstupu Česka do EU se nepřizpůsobila novým podmínkám a nereagovala na aktuální vývoj. Podle vlády se ukazuje, že platná právní úprava v této oblasti v mnoha ohledech neodpovídá potřebám bankovního dohledu.

Euro.cz 9.5.2012



Telefony v ČR odposlouchávají dvě neznámá zařízení

Telefony v Česku nelegálně sledují podle policie minimálně dvě speciální zařízení v rukou neznámých soukromníků.

Uvedly to pondělní Lidové noviny (LN), podle nichž policisté přišli na zařízení, když sami prováděli odposlech. Komu patří, detektivové zatím ale nezjistili.

Odposlouchávací zařízení - takzvaná Agáta, vypadá jako notebook, je ale vybavena programem v hodnotě až 20 milionů korun, díky němuž lze odposlechnout hovor či lokalizovat telefon.

"Víme zcela prokazatelně, že tu takto operuje jedna, možná dvě Agáty," řekl LN ředitel Útvaru zvláštních činností Tomáš Almer.

Odposlouchávacích zařízení může být až deset

Podle deníku experti dokonce odhadují, že zařízení typu Agáta je v Česku až deset. "Jsou především ve vlastnictví velkých finančních skupin či detektivních agentur," řekl listu ředitel jedné z bezpečnostních agentur, který si nepřál být jmenován.

"Nám se použití Agáty sice podaří zachytit, jde ale jen o poznatek. Nemá cenu dávat podnět dál. Nemáme v ruce důkaz, kterým bychom to mohli doložit. Navíc pokud není poškozený, tak nejde o trestný čin," uvedl Almer.

Agátu používá v Česku legálně jen policie a Bezpečnostní informační služba. Důstojníci z tajné služby však nikdy její držení oficiálně nepotvrdili, stejně tak nechtějí říct, zda tuší, kdo všechno v Česku přístroj má.

Policisté zneužívali informace

Začátkem května jedno takové zařízení detektivové údajně našli v domě Vladimíra Svobody, kterého v minulosti prověřovala policie kvůli jeho kontaktům na zavražděného podnikatele Františka Mrázka. Svoboda je podle médií jedním obviněným ze šesti civilistů a pěti policistů v kauze zneužití pravomoci a vydírání.

Policisté prý získané informace na objednávku zpřístupňovali a vyzrazovali lidem zabývajícím se detektivními a vymahačskými aktivitami. Obvinění civilisté podle policie chtěli získat výhodu při obchodu s pohonnými hmotami a využívali přitom kontaktů na policisty, kteří jim za úplatu poskytovali informace.

Aktuálně.cz 14.5.2012

0