Vladimír Hučín - Chci právo i pro Vás!

Snímek obrazovky: takto představuje Ústav pro studium totalitních režimů svou Vědeckou radu.

Bývalý příslušník BIS Vladimír Hučín se připojil k názoru premiéra Petra Nečase (ODS), který v pondělí uvedl, že za současnou situaci v Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) stojí snaha ČSSD a KSČM umrtvit činnost této instituce. Podle Hučína bude ústav paralyzován levicí a hrozí, že se bude účelově nakládat s informacemi, jak už v dříve zažil za éry ministra vnitra Františka Bublana (ČSSD). Ten však tato nařčení odmítá.

Poté, co rada ÚSTRu odvolala ředitele ústavu kvůli nespokojenosti s jeho prací, na protest proti tomuto rozhodnutí odešlo všech 15 členů vědecké rady. Ve funkci skončil také Hermanův 1. náměstek Eduard Stehlík. Premiér Petr Nečas k tomu v pondělí řekl, že za tím je budoucí spolupráce ČSSD a komunistů. "Proto bylo nezbytné ÚSTR takzvaně vyčistit, obsadit a v podstatě jeho činnost umrtvit," řekl předseda vlády.

Nečas: Zuřiví marxisté a politruci dostanou další posty

Podle něj v případě volebního úspěchu sociálních demokratů komunisté ve vládě formálně nebudou. Půjde však o menšinovou vládu tolerovanou KSČM. "Ti za to budou požadovat místa ve státní správě, místa náměstků, vrchních ředitelů, ředitelů ministerských odborů a podobně," uvedl dále Nečas s tím, že na zmíněné pozice půjdou takzvaní střední kádři strany, kteří jsou nyní vidět například na krajské úrovni. "Bývalí pohraničníci, politruci, zuřiví marxisté. Jde o Archiv bezpečnostních složek, jde o to, aby tu nestál jako bariéra silné penetrace budoucí státní správy prováděné těmito komunistickými kandidáty," doplnil premiér.

VIDEO: Petr Nečas: V ÚSTR došlo k levicovému puči

Hučín: ČSSD má máslo na hlavě

S tím souhlasí i Vladimír Hučín, někdejší chartista a bývalý kapitán Bezpečnostní informační služby (BIS), v níž se specializoval na levicový extremismus. "Před tímto stavem jsem varoval už dávno. V této instituci je řada informací, které, pokud by se zveřejnily, rozhodně by to bývalým i současným komunistům neprospělo," prozradil ParlamentnímListům.cz Hučín, který byl za minulého režimu léta vězněn a později rehabilitován.

Svá tvrzení opírá Hučín především o zkušenosti z devadesátých let, kdy působil jako příslušník zpravodajské služby. "Řada důkazů svědčila o tom, že ČSSD je složena z lidí, kteří mají ke komunistické ideologii ve vztahu k minulosti velmi blízko. Viděl jsem, jak se v BIS zacházelo s důkazy, jak se to všelijak vymýšlelo, aby se to nedalo ÚSTRu, jak se to schovávalo pro různé zpravodajské účely. Velké slovo v tom měl Bublan, který to všechno kryl a snažil se o to, aby se důkazy nedostaly tam, kde to bylo potřeba," upřesnil pro redakci antikomunista.

Bublan nařčení odmítá

Sociálnědemokratický senátor a bývalý ministr vnitra František Bublan však jeho obvinění odmítá. "Je to smyšlené, protože ÚSTR vznikl před pěti lety, Hučín odešel z BIS někdy kolem roku 2000, já jsem odešel v roce 2001, tedy dávno před myšlenkou, že vůbec nějaký ústav vznikne. Já k panu Hučínovi se už nechci vyjadřovat, on je trošku nemocen. Není tu žádná logická vazba, BIS žádné svazky StB nikdy neměla, protože to patřilo pod policejní archivy a maximálně tak mohli posílat lustrační osvědčení," reagoval pro ParlamentníListy.cz exministr vnitra František Bublan.

Zaorálek: Neusilujeme o klíče k bezpečnostním archivům

Místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek k tomu dodává: "Prohlašuji místopřísežně, že sociální demokracii nikdy o žádný monopol na výklad našich dějin nešlo, ani neusilujeme o žádné klíče k bezpečnostním archivům. Historie ať patří historikům a politici by jim do toho neměli plkat. Bezpečnostní archivy mají být řádně spravovány a maximálně přístupné veřejnému bádání. Kdo se v minulosti provinil spoluprací s represivními složkami, neměl by se ucházet o vysoké politické funkce. O těchto věcech sociální demokracie s nikým nejedná a nesmlouvá a basta," tvrdí Zaorálek.

Historik: Neštěstí ústavu je, že je kontrolován politiky

Redakce následně v této souvislosti oslovila i historika Jaroslava Millera z Univerzity Palackého v Olomouci. "Neštěstím tohoto ústavu je skutečnost, že je zcela vydělen z akademie, placen přímo ze státního rozpočtu a kontrolován politiky. Kdyby byl zařazen jako vědecký ústav pod univerzitu nebo AV ČR, kontroverze by nepochybně trvaly, ale těšil by se vyšší míře stability a manažerské kontinuity.To by ovšem čeští politici zřejmě neradi viděli, neboť by tu klíčovou kontrolu nad ožehavou minulostí ztratili," reagoval pro ParlamentníListy.cz Miller.

Rozepře provázely vznik ústavu už od roku 2008, kdy vznikl s cílem zkoumat dobu nacismu a komunismu. Hlavní radu volí Senát, v němž má nyní převahu opozice v čele se sociální demokracií.

Petr Kupka, Parlamentní listy 16.4.2013