Vladimír Hučín - Chci právo i pro Vás!

Jako by se k tomu už nikdo ani nechtěl vracet. Přestože začal platit zákon o třetím odboji, podle něhož mají nárok na odškodnění ti, kteří bojovali proti totalitní zlovůli, 17. listopadu 2011, tedy před necelými třemi lety, mnozí političtí vězni z Přerovska, kteří strávili léta v komunistických kriminálech a byli vystaveni perzekucím ze strany Státní bezpečnosti, čekají na finanční satisfakci státu marně.

Smutnou skutečnost popisuje šéf přerovské pobočky Konfederace politických vězňů František Přeslička, který byl v padesátých letech odsouzen ve vykonstruovaném procesu za velezradu na osm let.

Protože měl ale teprve 16 let, snížili mu jako mladistvému trest a v kriminále nakonec strávil 29 měsíců. Komunisté mu ale zabavili polovinu majetku a musel zaplatit také pět tisíc korun pokuty.

"Žádost jsem si podal počátkem loňských prázdnin a po půl roce mi řekli, že je to v jednání. Do dnešního dne jsem se ale žádného odškodnění nedočkal," konstatoval. Podle něj je na Přerovsku takových případů více.

Odškodnění až po smrti

"Jde to strašně pomalu, a ta liknavost nás opravdu zaráží. Staří lidé se už možná spravedlnosti ani nedožijí. Například jeden z našich členů z Kozlovic se dočkal odškodnění až po své smrti," zmínil.

Finanční satisfakce za léta pronásledování bývalým režimem se už nedočkal třeba František Adamík z Přerova, který byl kvůli šíření náboženské literatury za totality obžalován z podvracení republiky. Zemřel loni v létě ve věku 81 let.

Uznaní účastníci protikomunistického odboje mají přitom nárok na peněžité ocenění 100 tisíc korun, pozůstalí manželé po nich získají poloviční částku. V případě, že by měli odbojáři důchod nižší než průměrný, bude jim na průměrný dorovnán.

Co musí uchazeči splňovat?

Podle mluvčího ministerstva obrany Jana Pejška zákon o třetím odboji přesně specifikuje, co musejí uchazeči splňovat. "Měli by prokázat buď svůj odboj, tedy to, že byli perzekvováni bývalým režimem, nebo odpor, což je aktivní boj proti totalitě," zmínil.

Ministerstvo posílá každou žádost k posouzení třem složkám. Tou první je Národní archiv, další Archiv bezpečnostních složek a pak Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu. Ty pátrají, zda ve svých materiálech dotyčné osoby naleznou.

Jde prý o složitý proces

Že vyřizování žádostí lidí, postižených totalitním režimem, není tak rychlé, jak by si oběti představovaly, připouští i Jana Zechmeisterová z tiskového oddělení ministerstva obrany.

"Je to složitý proces, který provázejí důkazní materiály a vyžadují se stanoviska dalších institucí. I z toho důvodu to běží tak pomalu," vysvětlila.

Od listopadu roku 2011, kdy zákon vešel v platnost, bylo v České republice podáno na 4 086 žádostí.

"Ministerstvo obrany rozhodlo ve 1 410 případech. Vydali jsme 457 osvědčení o účasti ve třetím odboji, v 745 případech bylo vydáno zamítavé stanovisko. U 208 bylo řízení zastaveno," upřesnila.

Podle lidí, kteří bojovali proti totalitě, se ale neměří všem stejným metrem.

"Hlavním důvodem toho, že se to tak vleče, je, že je dlouhý pořadník žadatelů. Když jsem se na ministerstvu obrany ptal, kdy na mě dojde řada, řekli mi, že se dočkám tak za rok. Někteří ale zákona chtějí jen využít a vymýšlejí si různé story, jak za totality působili," tvrdí Jaroslav Brázda z obce na Přerovsku, který bojoval proti režimu v 70. letech.

Na uznání podle zákona o třetím odboji prý marně čeká i jeho otec, který rozšiřoval protikomunistické letáky a zapojil se i do dalších aktivit proti bývalému režimu. Tomu je dnes 84 let a ani on se finanční satisfakce dosud nedočkal.

Petra Poláková-Uvírová, Přerovský Deník 6.3.2014