Vladimír Hučín - Chci právo i pro Vás!

Bývalý důstojník BIS a politický vězeň Vladimír Hučín v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz zhodnotil polistopadový vývoj. "Toho pozitivního je mnohem víc než toho negativního. Bohužel občané příliš rychle zapomínají," říká. Právě narůstající ztráty paměti podle něj využil ministr financí Andrej Babiš. "No a mnozí občané, jak je vidět, ochotně požírají jeho koblihy. Z morálního hlediska je to odporné, ale je to něco jako Stockholmský syndrom," podotkl Hučín. Získal jste osvědčení za odbojovou činnost proti komunismu. Současně vám bylo přiznáno postavení válečného veterána. Co pro vás tato ocenění znamenají za situace, kdy se blíží výročí 25 let od sametové revoluce? Mám z toho určitý pocit zadostiučinění, ale než výročí 25 let sametové revoluce mne spíše napadá období, kdy jsem byl v roce 2001 několik dní před rehabilitačním soudním procesem účelově zatčen, a to i z toho důvodu, aby mi bylo zabráněno prokázat, že veškeré mé ozbrojené odbojové akce před listopadem 1989 byly zaměřeny proti komunistickému režimu a byly v souladu se zákonem 198/93. Byl 17. listopad vyústěním snahy nespokojených občanů o změnu režimu, nebo se ekonomicky vyčerpaný totalitní systém zhroutil sám poté, co ho opustila Moskva? A do jaké míry zde hrály roli tajné služby? Nespokojenost s tehdejším normalizačním režimem neustále narůstala a většina občanů chtěla změnu. Samozřejmě, že část chtěla i jakýsi socialismus s lidskou tváří. Politická situace v SSSR byla pro věc rozhodující a tajná služba - StB v čele s generálem Alojzem Lorencem, horečně pracovala na tom, aby zametla stopy po zločinech KSČ, kterou StB používala k udržení své moci. Zkostnatělá frakce KSČ představovaná Vasilem Biľakem, Miloušem Jakešem a spol. již neměla šanci a pragmatici z ÚV KSČ pracovali na zajištění své beztrestnosti a na vstupu do nové etapy politického dění. Oni si dobře uvědomovali, že tanky ze SSSR již nepřijedou. Klasickým a transparentním důkazem těchto nekalých aktivit je například i současný ministr financí Andrej Babiš. Ten patří mezi ty, kteří počkali, jak se bude politický vývoj ubírat, využili narůstající ztráty paměti a za pomocí rčení, že pod svícnem je nejvíce tma, začali budovat svůj vliv. No a mnozí občané, jak je vidět, ochotně požírají jeho koblihy. Z morálního hlediska je to odporné, ale je to něco jako Stockholmský syndrom. (Stockholmský syndrom je specifická pozitivní emoční i afektivní vazba a závislost oběti /např. rukojmí/ na pachateli /např. únosci/ vyskytující se též ve vztazích některých vězňů a jejich vyšetřovatelů. Pozn. red.) Jaké změny - dobré i ty špatné - podle vás přinesla České republice změna režimu? Toho pozitivního je mnohem víc než toho negativního. Bohužel občané příliš rychle zapomínají. Já jako bývalý politický vězeň jsem ale v tomto hodnocení přece jen podjatý, neboť jsem na vlastní kůži opakovaně poznal tu podstatu zla komunistické ideologie. Lidé se dnes mohou svobodně vzdělávat bez ohledu na svoje politické smýšlení, mohou cestovat, mohou nesouhlasit s politickými názory, mohou podnikat, v případě nemoci mohou získat léky a léčebné zákroky, které byly dříve nedosažitelné. Těch pozitiv je mnoho a výrazně přesahují. Samozřejmě, že dnes je to i o penězích, a už vidím, jak převážně levičáčtí komentátoři budou na mne v tomto směru nenávistně útočit. Do jaké míry se česká společnost již vypořádala se svou komunistickou minulostí? Myslíte si, že zakázat komunistickou stranu by bylo řešením? Naše společnost se se svojí komunistickou minulostí nevypořádala, ale to už je spíše dějepis. Sázet na lidi, kteří selhali v dobách, když hřmělo, je trestuhodné. Komunistická strana měla být zakázána. Bohužel drtivá většina národa na mnohaleté kolaboraci s komunistickou ideologií postavila svoji kariéru, a to je také jeden z důvodů, proč se to zaseklo. Od tehdejších pravdoláskařských představitelů se nedalo očekávat, že se v zákazu komunistické strany přetrhnou. K zákazu komunistické strany bylo dost důkazů, ale v tomto případě naprosto selhala BIS, která dokonce v několika případech kryla její trestnou činnost po nástupu ČSSD. Kdyby se postupovalo stejně jako u Dělnické strany, tak by dnes KSČM byla pozastavena. Důkazů bylo dost, ale po nástupu ČSSD si rozhodující pracovníci a představitelé tajných služeb ČR hleděli svých teplých míst, plukovnických hodností a dalších prebend, a to je téma, které by bylo dobré otevřít co nejdříve. Máte pocit, že lidé jsou dnes vůči komunismu shovívaví? Jak vnímáte, že někteří naši spoluobčané s nostalgií vzpomínají na minulý režim a naopak zlem nazývají to, co přinesl polistopadový vývoj? Část veřejnosti je bohužel ke komunismu shovívavá. Je to však menšina. Komunistická ideologie, stejně jako nacistická, potřebuje ke své existenci co nejvíce nespokojené občany. Ti snáze přistupují na radikální změny ve smyslu lepších zítřků. Stále je ale dost těch, kterým nevadilo, že je smrad. Hlavně že jim bylo teplo. Já osobně jsem krátce po 17. listopadu zachránil před spálením a skartací několik desítek kilogramů nejrůznějších dotazníků, které dokazovaly výraznou angažovanost občanů ve prospěch komunistické ideologie. Z těchto materiálů je zřejmé, že proti polistopadovým změnám se angažují v mnoha případech ti, kteří schvalovali vstup vojsk Varšavské smlouvy v čele se SSSR na naše území. Co byste těmto lidem vzkázal? Je těžko těm, kteří vzpomínají pozitivně na léta komunistické totality něco vzkazovat, ale už jenom to, že je za jejich názor nikdo nestíhá, je důkazem svobody, která není samozřejmostí. Komunistická ideologie dokázala zdeformovat masy ve svůj prospěch a mnozí na kolaboraci postavili svoji kariéru. Jinak bude minulý režim hodnotit ten, který poznal komunistický kriminál a další represe, a jinak ten, který si nechal ohnout páteř a nyní je mu pohled do zrcadla nepříjemný. Stále častěji se objevují názory, že v prosinci 1989, kdy se rozhodovalo o budoucnosti této země, se mělo navázat na budování socialismu s lidskou tváří, což by mimochodem uvítala i většina čtenářů ParlamentníchListů.cz, kteří se takto vyjádřili v jedné z našich anket. Co k tomuto lze říci? Byla by tato cesta vhodná? Jak by dnes vypadala tato země, pokud by se tehdy přistoupilo k této variantě? S nelibostí a obavami jsem sledoval snahy bývalých komunistů z Charty 77, kteří prosazovali tento druh socialismu. Oni sami byli svého času vlastní komunistickou ideologií semleti, a tak se pokoušeli recyklovat zlo, které pomáhali kultivovat. Já mám s těmito zdánlivě polepšenými komunisty velmi špatné zkušenosti. Jak hodnotíte úlohu Václava Havla v procesu transformace země a jeho prezidentskou éru vůbec? Havel byl osobností a zůstane významným a pozitivním symbolem politických změn v ČR. Já osobně mám k němu i zásadní výhrady. Za jeho prezidentování jsem byl zatčen, vazebně vyšetřován a on si nechal vnutit názor, že jsem spáchal řadu závažných trestných činů. Za tímto ovlivňováním stáli bývalí komunisté - členové Charty 77 jako například bývalý ministr vnitra ČR Tomáš Hradílek. Pokud byste měl vybrat nejvýraznější polistopadovou osobnost, která nejvíc přispěla k přechodu od totality k demokracii, která by to byla a proč? Já osobně za takovou osobnost považuji Pavla Tigrida. Václav Havel byl pod jeho vlivem. Jak se jako podnikatel díváte na masovou privatizaci v první polovině 90. let? Řada kritiků dodnes tvrdí, že měla být provedena pomaleji, že se rozkradl majetek a položily se základy dnešní korupci. Co by se stalo s Českou republikou, kdyby privatizace probíhala jiným způsobem? Ano, souhlasím s tou řadou kritiků. Myslíte si, že politici nyní vytvářejí příznivé podmínky pro podnikání? Je plno zákonů, které spíše zdržují a podnikatelům znesnadňují činnost. Jaký si myslíte, že bude další vývoj politického dění v ČR? Co očekáváte od této vlády, kde hraje významnou roli Andrej Babiš, kterého považujete za nomenklaturního kádra a agenta StB, byť podle červnového verdiktu bratislavského okresního soudu je ministr financí ve svazcích evidován neoprávněně coby její agent? Situace se určitě neuklidní. Je nemravné a nebezpečné, když tak zdiskreditovaná osoba jako je Andrej Babiš může fungovat ve vedení Ministerstva financí ČR. Soud s Babišem pokračuje. Myslíte si, že hlas bývalých příslušníků StB či kolaborantů s minulým režimem má ve společnosti větší váhu než vědomosti těch, kteří jejich zločiny profesionálně dlouhodobě zkoumají? Na případu Andreje Babiše vidíme, že vliv bývalé agentury a nomenklatury KSČ a StB na dění v ČR nelze podcenit. Rozhodně z morálního hlediska je to stav velmi tristní. Vladimír Hučín se narodil 25. května 1952 ve Zlíně / Gottwaldově. Rozvedený, dcera Michala. Otec partyzán, elektrokonstruktér, vedoucí konstrukčního oddělení Meopta Přerov. Matka učitelka. V r. 1970 vyučen jemným mechanikem. Opakovaně nepřijat na střední školu z důvodů narušování socialistické morálky. V r. 1971 při 50. výročí založení KSČ zbit komunistickými funkcionáři pro svůj alternativní vzhled (dlouhé vlasy), poté odsouzen za "narušování slavnostní schůze" k 10 měsícům nápravného opatření. Rehabilitován v r. 1999. V letech 1971 – 1989 zaměstnán v podniku Kazeto, v Přerovských strojírnách, v Jutě Přerov, krátce u pohřební služby, vždy pod dohledem StB. V letech 1972 – 1976 se v utajení věnoval "protistátní činnosti" - rozšiřoval letáky odsuzující vpád vojsk Varšavské smlouvy pomocí vodíkových balonů, ničil transparenty a vitríny oslavující KSČ, SSM a spojenectví se SSSR pomocí výbušnin vlastní výroby. V r. 1977 odsouzen za nedovolené ozbrojování k 9 měsícům nepodmíněně plus 2 a půl roku podmíněně. Rehabilitován v r. 2005. V r. 1983 pomocí výbuchu u vily Antonína Mikeše dekonspiroval tohoto dvojnásobného agenta StB a KGB. Útok byl proveden tak, že nebylo ohroženo zdraví či život. Následně v r. 1984 odsouzen ke 2 a půl letům nepodmíněně. Trest si odpykal v dnes již neexistující tvrdé věznici Minkovice morálně podporován např. organizací Amnesty International. Po propuštění odsouzen ke 2 letům ochranného dohledu. Rehabilitován v r. 2006. V r. 1986 podepsal Chartu 77, jejíž mnohé členy včetně Václava Havla kritizuje dosud za jejich nedostatečně zásadové postoje. V letech 1990 – 1991 komunálním poslancem v Přerově, soudcem z lidu a předsedou Občanské komise – prověrky příslušníků SNB (StB a VB). V letech 1991 – 2001 členem FBIS, později BIS jako specialista na levicový extremismus. Opakovaně vyhodnocován jako jeden z nejlepších operativních důstojníků odvádějící práci za tým jiných. Rychlý služební postup až do hodnosti kapitána. V letech 1998 – 2001 vyšetřuje dosud neobjasněné výbuchy na Přerovsku a Olomoucku, na veřejnost začaly pronikat informace, že na výbuších měl sám podíl. 7. 3. 2001 zatčen zásahovou jednotkou a téměř rok vazebně uvězněn. V letech 2002 – 2006 neveřejný proces, který byl postupně pod tlakem příznivců zpřístupněn veřejnosti. Z výbuchů na Přerovsku a Olomoucku nebyl obžalován vůbec. V r. 2006 zproštěn vykonstruované obžaloby ve všech 7 bodech. Nejmladší člen Konfederace politických vězňů, čestný občan města Přerova, držitel medaile J. A. Komenského. Zdědil totiž významný podíl v podniku Kazeto v Přerově. Firma se zabývá výrobou bytových doplňků, kufrů a dětských hraček. Získal osvědčení za odbojovou činnost proti komunismu. Současně mu bylo přiznáno postavení válečného veterána. Zdroj: www.vladimirhucin.cz Petr Kupka, Parlamentní Listy 27.10.2014 25 let od listopadu 89 Ziggy Horváth, Pavel Žáček, Jacques Rupnik, Jan Urban, Martin Bursík, Miroslava Němcová, Ivan Langer, Štěpán Kotrba, Karel Janeček, Miroslav Kalousek, Jan Graubner, Václav Žák, Petr Hampl, Karel Hvížďala či Hana Marvanová. I ti přispěli do seriálu ParlamentníchListů.cz, ve kterém osobnosti politického a společenského života bilancují dobu po listopadu '89. Kompletní seznam najdete ZDE.