Vladimír Hučín - Chci právo i pro Vás!

Pohled na továrnu KAZETO Přerov z horkovzdušného balonu. Ilustrační foto Přerovský Deník.

Na stránkách Hanáckého večerníku je můj rozhovor s redaktorem Vlastimilem Blaťákem: Nechtěl jsem vést tento rozhovor o minulosti, ale o současnosti a budoucnosti. Vladimír Hučín mě uvítal ve své kanceláři v Přerově, která je tak skromná, civilní a spartánsky vymrzlá, že mě to až potěšilo. Většina kanceláří velkých ředitelů se totiž snaží předstírat spíš vybraný vkus a reprezentovat postavení a moc. Ano, možná je to nepodstatný detail. Možná taky ne. Byl jste nedávno na setkání Chartistů v Praze. Jak to tam vypadalo? Šel jsem tam s určitými obavami. Je tam skupinka lidí, které jmenuju na svých stránkách, a kteří se da facto více či méně podíleli na mém odstranění z BIS. Nechal jsem si zpočátku trochu krýt záda Ondrou Vetchým, hercem, který je můj velký kamarád, ale hned ze začátku jsme zjistili, že to nebude potřeba. Během pár minut jsem zjistil, že ty obavy, kterými jsem tam jel, nebyly důvodné. Charta 77 je dnes jen nostalgie, nebo je aktuální i dnes? Je aktuální. V době, kdy je prezidentem Miloš Zeman a skupina lidí kolem něj, je to velmi aktuální. Několikrát jste kandidoval ve volbách. Proč? Já jsem dvakrát kandidoval do Senátu. Jednou v přerovském okrese, jednou na Prostějovsku. Mým cílem tehdy bylo dostat se do komise pro kontrolu BIS. Protože kontrarozvědka je instituce, která je strašně drahá, má určité pravomoci, a co jsem poznal, jsou tyto pravomoci velmi zneužívány. A komise, která má BIS na starosti, této práci nerozumí, a mám pocit, že rozumět ani nechce. Služba dnes pracuje, podle mého odhadu, tak na padesát, šedesát procent. Ten zbytek, to jsou všelijaké zpravodajské hry, které jsou vytvářeny ve prospěch mocenského aparátu. V posledních volbách byly vytvářeny ve prospěch zvolení Miloše Zemana. Samozřejmě nevím, jak dlouho bych tam vydržel, protože tlak na moji osobu by byl obrovský. Ale dneska jsem spolumajitelem firmy Kazeto, a odkázal mi to člověk, který byl komunismem velmi tvrdě postižen a pronásledován. A to je obrovská zodpovědnost. Ale co mi vadí, že když se podívám z okna, tak vidím dva komíny s nápisem Agrofert. Nakousli jsme téma Miloše Zemana. Je Miloš Zeman pro Českou republiku bezpečnostní riziko? Miloš Zeman je vysoké bezpečnostní riziko. Andrej Babiš je to samé. Já se s tím netajím. Sám osobně jsem přinesl několik zpráv, kdy Miloš Zeman, ještě jako premiér, navštěvoval třeba řeckého miliardáře Prusalise. Já jsem do jeho sídla a vazeb zpravodajsky pronikal a přinášel jsem ověřené informace o tom, jak vysoce nebezpečný člověk to je. Miloš Zeman, ač věděl, co je to za figuru, tak tam jezdil, ještě se tam u toho opíjel. Samozřejmě jsme to zdokumentovali, nafotografovali, se všemi lidmi, kteří se tam scházeli, s Ludvíkem Zifčákem a ostatními. Miloš Zeman je pro mě veliké bezpečnostní riziko, včetně lidí, kteří jsou kolem něj, a velmi těžce nesu, že to tak je. Jak byste charakterizoval dnešní dobu? Lidé podléhají tomu mít se dobře. Mravní principy ustupují. Možná by to chtělo, jak říkal Karel Kryl, zarýt držkou v zemi. Nerad totiž vidím, když se na exponovaná místa dostávají lidé, kteří mají několikrát přeraženou páteř. Pak vznikají různé populistické strany, do jejich čela se dostávají Konvičkové, Okamurové a podobní, a ti z toho těží, protože ti potřebují co největší nespokojenost. Těmto extremistům se dává až příliš velký prostor. A vezou se po uprchlících. Ano. Ale dokonce i takový Miloš Zeman, když byl členem komunistické strany, tak tuším v roce 1969 hlasoval pro to, aby byly splněny dodávky semtexu a zbraní se zvláštní ranivou municí národně osvobozeneckým hnutím. A i my proto máme určitý podíl na tom, co tam vzniklo. My jsme tam zaseli. My jsme jim dodávali jedy. My jsme ty zabijáky cvičili. My jsme jim poskytovali v Zastávce u Brna výcvik. My jsme jim poskytovali lázně. Je samozřejmé, že když se do našeho světa přemístí obrovské množství lidí, tak to vytváří určité nebezpečí. Ale vadí mi zneužívání toho tématu, ten boom. Co si myslíte o Parlamentních listech? Už když to vzniklo, měl jsem možnost se podívat, kdo je majitelem. A zjistil jsem, že to to jistý senátor Valenta. Na toho byl kdysi veden zpravodajský spis a zachránil se pouze v kategorii důvěrník. Spis byl potom z velké části skartován. Už jenom tento fakt ve mně zasel sémě pochybností, že Parlamentní listy nejsou úplně v pořádku. Dávají prostor všelijakým populistům, kteří nabízejí snadné řešení. Těm, kteří by něco chtěli i doopravdy zlepšit, se okamžitě nahrnou stovky komentářů, obvykle velmi urážlivých. Dokážou mít všechny tyto věci, jako dezinformační anebo postinformační doba, vliv na regionální a krajské politické dění? Region samozřejmě nežije nijak odtrženě. Tady v Přerově máme server, který je velmi protiromský a antisemitský. A dává velký prostor lidem, kteří s tím vším chtějí velmi tvrdě zatočit. Ale když tam člověk chce napsat něco jiného, tak tam ten prostor nedostanete. A co se týče lidí, jako je Košta, jehož spis vedený Státní bezpečností jsem četl, vyjadřuji značný podiv nad tím, že strana, založená člověkem jako je Andrej Babiš, že už jen ta by měla u slušných lidí budit přinejmenším nedůvěru. Samozřejmě, že je potřeba udeřit na zloděje. Ale že to říká takovýto člověk? Ten by měl být spíš někde separován, a on je naopak volen. Mám stále větší a větší problém vysvětlit mladým ve školách a na gymnáziích, co byl komunismus, co vnitřní nepřítel, proč byla Státní bezpečnost a jaké informace o nás sbírala. Těžko to chápou. Já se musím z kanceláře každý den dívat přes Bečvu na chemičku, kterou má dnes Babiš, tak ti lidé mají strach něco říct. Tam když někdo řekne svůj názor na něj nebo na Faltýnka, tak [oni] se to dříve nebo později dozví. V jaké společnosti, nebo v jaké době byste se jednou chtěl ráno probudit, abyste si mohl říci, že je svět v pořádku? Mám trošku jinou optiku. Nedávno jsem v Penny marketu potkal paní Vávrovou, vdovu po milicionáři. Řekla mi 'Pane Hučín, vy už jste ale dlouho na svobodě!' a já jsem si uvědomil, že od roku 2002 jsem na svobodě, což jsem tak dlouho nikdy nebyl. Vidíte, sedím tady s vámi, povídáme si, a zatím nehrozí žádná zpráva StB ani nic podobného. Bojím se ale trochu budoucnosti. Když čtu v médiích, jací lidé by se dostali rádi k moci, když vím, jakou mají minulost, tuším, co bych od nich mohl očekávat. Biju na poplach a cítím velké ohrožení. Které konkrétní lidi máte na mysli? Například krajského ředitele policie v Olomouci Tomáše Landsfelda. Ten je znečištěn celou řadou trestných činů. Jen ho přemístili z Ústí nad Labem a teď dělá ředitele v Olomouci. Nicméně vrátím se k otázce: V jaké společnosti byste se jednou chtěl ráno probudit? Snažím se myslet na tuhle továrnu, jejímž jsem majitelem, a snažím se pracovat v tomto mikrosvětě. Aby ti lidé měli práci, aby ta fabrika prosperovala. Samozřejmě, že jsem měl mnoho možností to prodat, protože je to pozemek s kolejištěm, už jenom tím to má cenu. Neprodal jsem to. Takže dělám to, co můžu, a nechci proto hovořit o nějakých vidinách.