Volební noviny: S kým a jak...

S KÝM

Soudní líčení, která probíhala hlavně u přerovského Okresního soudu,  pravidelně navštěvovali také mí příznivci z Konzervativní strany. Byli to právě oni, kdo torpédovali příslušné úřady podněty k rychlému a transparentnímu vyřešení mé kauzy. Po mém propuštění na svobodu jsme se pak často setkávali na akcích, které jsme společně organizovali ve snaze upozornit na mnohé nešvary na naší politické scéně. Jejich aktivní přístup a jasné postoje vycházející s principů práva a morálních hodnot, na kterých vyrostla západní křesťanská civilizace, mi byly velice blízké. Finanční podporu srovnatelnou s „bohatými“ stranami nelze od Konzervativců rozhodně očekávat, proto ekonomickou páteří naší kampaně zůstává spontánní sbírka. Nemohu nezmínit jedno jméno: pana Josefa Kudláčka, majitele inzertních novin Annonce, díky jehož velkorysosti můžete dnes číst tyto Předvolební noviny. Tak hezké čtení.

JAK 

Denně jsem bombardován různými dotazy, které se týkají občansko - právní oblasti. A tak jsem se dostal k mnohým konkrétním věcem. Např. paní Boháčová se soudí o zahradu. Ví, že má pravdu, zahradu zdědila ale stojí proti ní skupina poměrně vlivných lidí. Ta zahrada se totiž najednou stala lukrativním pozemkem. A ti lidé jdou bezohledně za tím, aby ten pozemek všemi možnými prostředky získali. Snaží se skoupit všechny pozemky v okolí, protože na tom území povede nějaká cesta nebo se tam bude něco stavět. Obyčejný občan, v tomto případě paní Boháčová, nemá nejmenší šanci s takovými lidmi soupeřit. Pak jsem jí poradil, co by mohla udělat. Šla na katastrální úřad a tam vysvětlila situaci. Potom šla na přestupkovou komisi, kam ji zvali, že neposekala trávu. Tam řekla jaké snahy za celou věcí jsou. Byla zbavena okamžitě obvinění a všechno dobře dopadlo. A to je taková první vlaštovka. Tak si představuji, že bych mohl lidem pomáhat.
Vladimír Hučín v rozhovoru s nezávislým novinářem

MÉ POSTOJE A PRIORITY

Nepátrám po minulosti lidí, kteří využili své „druhé šance“ a jsou dnešní společnosti užiteční. Problém mám z  nenapravitelných bezcharakterních prospěchářů, kteří v minulosti pošlapávali lidská práva, zneužili velkorysosti „sametu“ a trvale škodí, zpravidla na vysokých postech. Příkladem je špatný stav naší justice. Občan, pokud už potřebuje tuto službu státu, měl by zde předstupovat před morální autoritu státního zástupce, či soudce. I poslední zloděj má podle mě právo na to, aby ho nesoudil větší zločinec, než je on sám. Můj pohled nesměřuje do minulosti, v té hledám pouze poučení pro lepší budoucnost.

0